Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

17.6.2016, papež František (Jorge Mario Bergoglio) (Foto: IMA)

Ježíš neřekl: ´Poznej mne!´, nýbrž: ´Následuj mne!´

Ježíš neřekl: ´Poznej mne!´, nýbrž: ´Následuj mne!´

Spíše učedník než učenec pozná, kým je Ježíš

Je to spíše život učedníka, než učence, co křesťanovi umožňuje opravdu poznat, kým je pro něho Ježíš. Cesta v Mistrových šlépějích, kam se řadí světlé chvíle i zrady, pády a nové rozlety, a nikoli jen nějaká intelektuální pojetí. Apoštol Petr, kterého evangelium (Mk 8,27-33) líčí jednak jako svědka, který kurážně na Ježíšovu otázku: „Za koho mě pokládáte vy?“ – odpoví: „Ty jsi Mesiáš!“; a jednak jej vykresluje jako protivníka, který má za to, že musí Ježíšovi rozmluvit to, že bude muset trpět, zemřít a vstát z mrtvých. Mnohokrát se na nás Ježíš obrací s otázkou: „Za koho mne pokládáš ty?“ a odstane se mu od nás téže Petrovy odpovědi, kterou známe z katechismu. To však nestačí.

K odpovědi na onu otázku, kterou všichni v srdci cítíme – „Za koho pokládáme Ježíše my“ – nestačí, co jsme se naučili v katechismu, který je samozřejmě jinak třeba studovat. K poznání Ježíše je zapotřebí vydat se cestou Petra, který po onom pokoření, šel s Ježíšem dál, viděl zázraky, které konal, viděl Jeho moc, zaplatil daň, jak mu řekl Ježíš, tedy mincí, kterou našel v ulovené rybě. Viděl mnohé takové divy. A jedné chvíli Petr Ježíše dokonce zapřel, zradil a osvojil si tak ono nesnadné vědění – či více než vědění, moudrost – ze slz a pláče.“

Petr prosí Ježíše o odpuštění a po vzkříšení na březích Tiberiadského jezera přesto slyší onu trojí otázku, zda Mistra miluje doopravdy, a pravděpodobně na ní odpovídá se slzami a v zahanbení při vzpomínce na svoje trojí zapření.

Cesta milosti i hříchu - cesta učedníka

Tuto první otázku – „Za koho mne pokládáte vy, ty?“ – pochopí Petr teprve během cesty, dlouhé cesty, cesty milosti i hříchu, cesty učedníka. Ježíš svým apoštolům a Petrovi neřekl: Poznej mne!, nýbrž: Následuj mne! A toto následování umožňuje poznat Ježíše. Následovat Ježíše se svými ctnostmi a také se svými hříchy, vždycky však následovat Ježíše. Není to studium, kterého je třeba, nýbrž život učedníka.“

Je zapotřebí každodenního setkávání s Pánem, po všechny dny, spolu s našimi vítězstvími i slabostmi. Je to však cesta, kterou nemůžeme jít sami. Nutné je působení Ducha svatého.

Poznání Ježíše je Otcův dar. On nám dává poznat Ježíše. Je to dílo Ducha svatého, který je velkým pracovníkem, který v nás neustále pracuje. Osvětluje Ježíšovo tajemství a podává nám smysl Krista. Hleďme na Ježíše, Petra a apoštoly, a vnímejme ve svém srdci otázku: „Za koho mne pokládáš ty?“ A jako učedníci žádejme Otce, aby nám dal poznání Krista v Duchu svatém a objasnil nám toto tajemství.“

Zpracováno podle kázání papeže Františka ze 20.2.2014
zveřejněného na webu České sekce Radio Vaticana (mig)
Redakčně upraveno

 

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Úterý 27.6.

Gn 13,2.5-18; Mt 7,6.12-14

Komentář k Gn 13,2.5-18: Abrám řeší velkoryse konflikt: nechává Lota, aby si sám vybral, třeba i úrodnější krajinu. Když i já ustoupím druhému, Bůh mi dá víc…

Zdroj: Nedělní liturgie