Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

20.12.2013, Benedikt XVI. (Foto: IMA)

Ježíš už od narození nepatří k mocným tohoto světa (Benedikt XVI.)

Ježíš už od narození nepatří k mocným tohoto světa (Benedikt XVI.)

Když byli v Betlémě, naplnil se Marii čas, kdy měla porodit. A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo.“ (Lk 2,6n)

Vlastní ho nepřijali

Začněme s výkladem u posledních slov této věty: v zájezdním útulku pro ně nebylo místo.

„Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali.“ (Jan 1,11) Pro zachránce světa, jeho, pro něhož je všechno stvořeno, tu není místo.

„Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“ (Mt 8,20) Ten, který byl ukřižován vně městských hradeb, také přišel na svět vně města.

Převrácení hodnot

To nás může vést k zamyšlení – možná to poukazuje na převrácení hodnot, které se s postavou Ježíše Krista, s jeho poselstvím pojí.

Už od narození nepatří do okruhu toho, co je světsky důležité a mocné. Ale právě tento nedůležitý a bezmocný se ukáže vpravdě mocným, tím, na němž v posledku vše záleží.

A tak, stává-li se člověk křesťanem, patří k tomu i vykročení z toho, co si všichni myslí a chtějí, z převládajících měřítek, a směřování do světla pravdy našeho bytí, aby s ním došel na pravou cestu.

Se svolením převzato z knihy:
Benedikt XVI., Ježíš Nazaretský III. Prolog 
vydalo nakladatelství Barrister & Principal
Redakčně upraveno

Několik kapitol z této knihy naleznete zde

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Pondělí 26.6.

Gn 12,1-9; Mt 7,1-5

Komentář k Gn 12,1-9: Vyjdi i ty; ne ze své země, ale ze svých zvyků a představ. K přijetí Božího požehnání je třeba i dnes mnohé opustit.

Zdroj: Nedělní liturgie