Nesmíš mít strach ze strachu. Musíš ho svěřit Pánu - archiv citátů

10.2.2017, Pete Greig (Foto: IMA)

Když jsme doslova zavaleni trápením nebo nemocí

Když jsme doslova zavaleni trápením nebo nemocí

Nemůžu nic, než důvěřovat

„Nemůžu číst, nemůžu myslet,
nemůžu se ani modlit.
Můžu ale důvěřovat.“

Řekl jeden anglický misionář, když vážně onemocněl. Když jsme zavaleni utrpením a bolestí beze smyslu, těžko budeme jasně myslet nebo se horlivě modlit. Ale přesto můžeme důvěřovat a tiše spočinout v Boží lásce k nám (viz Bible Izaiáš 30, 15).

Co to ale znamená prakticky? Částečně to znamená rozjímat nad sliby v Bibli a mít v srdci naději do dalších dní. A taky si vzpomenout na to, jak nás Bůh v minulosti zahrnul svou dobrotou – k tomu nám můžou pomoci věci, fotografie nebo místa, která nám připomenou šťastnější období našich životů. A také to znamená přijímat laskavost ostatních jako dar od Boha.

Modlitba může vnášet pokoj i do nejtemnějších chvil našeho života

Anatolij Emmanuilovič Levitin-Krasnov, ruský křesťan, kterého celý život pronásledovala tajná policie, v jednom dopise z vězení popsal, jak výjimečnou moc má modlitba – vnést pokoj a světlo do nejtemnějších chvil našeho života: „Modlitba je ten největší zázrak. Stačí obrátit své myšlenky k Bohu a najednou cítím, jak mi do duše a do celé mé bytosti tryská síla. Síla, která mě obnovuje, zachraňuje a zvedá vysoko nad zem. Ta síla pochází zvenčí a na zemi není žádná bytost, která by ji mohla alespoň pochopit.“

Žít z Boží lásky i v nesnadných dobách

Životy lidí, jako byl výše zmíněný Levitin, nás povzbuzují k tomu, abychom přijali realitu Boží lásky, a to i v nesnadných dobách. Nevím, proč mnohé naše modlitby nejsou vyslyšeny. Jedno ale vím jistě – to nejlepší, co nás v životě mohlo potkat, a současně to nejneuvěřitelnější, je skutečnost, že stvořitel milionů hvězd je stoprocentně a nekonečně dobrý, ví o každém detailu toho, co nás trápí, a záleží mu na nás víc, než nám samotným.

Apoštol Pavel vyslovuje myšlenku, že „naše nynější utrpení nejsou srovnatelná se slávou, která se na nás má zjevit“ (Římanům 8, 18). Na nás! Ne nám nebo pro nás. Boží sláva se zjeví na obyčejných lidech, jako jsme my, na lidech, kteří teď prochází nejrůznějšími nesnázemi. Dále nás Pavel ujišťuje: „Víme, že těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému – totiž těm, které povolal podle svého záměru“ (verš 28). A nakonec nás Pavel dorazí dalším neuvěřitelným tvrzením: „Jsem si jist, že smrt ani život… ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!“ (verš 38).

Ani onkologické oddělení
nebo koncentrační tábory.
Ani osamělost nebo strach.
Ani bankrot,
smrt někoho blízkého
nebo prázdnota.
Nic, čím procházíme,
v sobě nemá takovou moc,
aby nás odtrhla od toho,
že nás Bůh miluje nekonečnou láskou.

Se svolením zpracováno podle knihy 
Pete Greig, Když Bůh mlčí, 
kterou vydalo vydavatelství Rosa
Redakčně upraveno.

Tento text ve formátu PDF k vytištění
a použití např. na nástěnku naleznete zde.

Rozcestník k dalším textům na nástěnky naleznete zde

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 27.4.

Sk 5,27-33; Jan 3,31-36

Komentář k Sk 5,27-33: Pronásledování a nenávist se stupňuje. I dnes na mnoha místech. Ale Boží slovo vyhladit ze světa nelze.