Plody, které my přineseme, neučiní Boha bohatším, nás ale nás učiní šťastnějšími. - archiv citátů

21.6.2016 (Foto: IMA)

Z dopisu před smrtí: Jsem ještě naživu v této krajině mrtvých... (Alois Gonzaga)

Z dopisu před smrtí: Jsem ještě naživu v této krajině mrtvých... (Alois Gonzaga)

Z dopisu svatého Aloise Gonzagy matce

Vyprošuji Vám v modlitbách, milost a stálou útěchu Ducha svatého. Váš dopis mě zastihl ještě naživu v této krajině mrtvých. Ale teď už je třeba směřovat k nebi, abychom chválili věčného Boha v zemi živých. Doufal jsem, že v tuto chvíli už budu mít onu cestu za sebou. Jestliže podle slov svatého Pavla láska pláče s plačícími, raduje se s radujícími, pak se musíte, drahá máti, velice radovat, neboť Bůh mě z dobroty a milosti vůči Vám volá do pravé radosti a ubezpečuje mě, že ji nikdy neztratím. 

Ovšem přiznávám se Vám, že když se v rozjímání pohroužím do Boží dobroty, má mysl, uchvácena tou velikostí, se přímo ztrácí v tomto moři bez břehů a beze dna. Nedovedu pochopit, že mě Bůh zve za tak krátkou a nepatrnou námahu k věčnému odpočinutí, že mě volá z nebe k nejvyššímu štěstí, jež jsem hledal tak liknavě, a slibuje mi odměnu za slzy, které jsem proléval tak skoupě. 

Mějte to stále na mysli a dejte pozor, abyste nezranila tuto Boží dobrotu. To by se jistě stalo, kdybyste oplakávala jako mrtvého toho, který žije před Boží tváří a může Vám pomáhat ve Vašich záležitostech svou modlitbou mnohem víc než v tomto životě. Naše odloučení nebude trvat dlouho. Opět se shledáme v nebi, budeme spojeni s naším Spasitelem, budeme ho chválit ze všech sil, navěky zpívat o jeho milostech, a budeme požívat radostí, které nepominou. Když nám odnímá, co nám půjčil, dělá to jen proto, aby nás přeložil na jistější a bezpečnější místo a zahrnul nás dobry, po nichž toužíme. 

Toto všechno jsem řekl jen proto, že jsem chtěl dát najevo své přání, abyste pokládali můj odchod za dobrodiní, které vás může potěšit, a abyste mě provázela svým mateřským požehnáním, když se plavím ke břehu, k němuž se upínají všechny mé naděje. Učinil jsem to s radostí zvláště proto, že mi už nijak jinak nelze lépe projevit lásku a úctu, kterou jsem Vám povinen jako syn matce.

(Acta Sanctorum, Iunii, 5, 878)

Svatý Alois Gonzaga se narodil se 9. III. 1568 v severní Itálii. Jako prvorozený syn markýze byl nejprve pážetem na florentském dvoře a potom několik let ve Španělsku. Po návratu domů se zřekl dědičných práv ve prospěch svého mladšího bratra a vstoupil k jezuitům. Když vypukla v Římě epidemie skvrnitého tyfu, přihlásil se mezi prvními jako dobrovolník. Při ošetřování se ale nakazil a zemřel 21. 6. 1591 v Římě ve svých 23 letech. V roce 1726 byl prohlášen za svatého a za patrona studující mládeže.

Se svolením převzato z Denní modlitby církve - breviáře 
Redakčně upraveno

 

Z dopisu před smrtí: Jsem ještě naživu v této krajině mrtvých... (Alois Gonzaga)

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Pátek 23.6. slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Dt 7,6-11; 1 Jan 4,7-16; Mt 11,25-30

Komentář k Mt 11,25-30: Přetvoření našich srdcí, aby se staly podobnými Ježíšově tichosti a pokoře, je jistě bolestný proces a úkol na celý život. Ale je to přání Boha již od chvíle stvoření: „učiňme člověka ke svému obrazu“!

Zdroj: Nedělní liturgie