Na útoky démona lze odpovídat pouze Božími skutky, totiž odpuštěním, láskou a úctou. - archiv citátů

21.3.2013, Benedikt XVI. (Foto: IMa)

Když dohasíná lidský život v nejlepších letech

Když dohasíná lidský život v nejlepších letech

Ani smrt nás nemůže odloučit od lásky

Vědeckotechnický rozvoj člověka nespasí. Člověk je vykoupen láskou. To platí už i v čistě světské oblasti. Když někdo ve svém životě zakusí velkou lásku, jako by v tom okamžiku zažil „vykoupení“, jež dává smysl celému jeho životu. Nicméně si velmi brzy všimne, že láska jemu věnovaná jeho životní problém sama o sobě neřeší; je napadnutelná a zranitelná. Může být zničena smrtí. Člověk potřebuje lásku naprostou. Potřebuje jistotu, s níž může říci: „Ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani budoucího, ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od lásky Boží v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Řím 8,38-39). Jestliže absolutní láska jako absolutně jistá existuje, potom – a jedině potom – je člověk „vykoupen“, ať se mu přihodí cokoliv. Toto máme na mysli, když říkáme: Ježíš Kristus nás „vykoupil“.

Když dohasíná lidský život v nejlepších letech

Když dohasíná lidský život, ať v pozdním věku či na začátku své pozemské existence nebo z neznámých důvodů v nejlepších letech, nesmíme v tom vidět jen zpečeťující biologický jev nebo uzavřený životní osud, ale znovuzrození a obnovené bytí, které je darováno Zmrtvýchvstalým tomu, kdo se úmyslně nevzpíral jeho lásce. Smrtí končí pozemská zkušenost, ale smrtí zároveň pro každého z nás za hranicemi času začíná plný a nepomíjející život.

Smrt už nemá poslední slovo

Jelikož Pán proměnil smrt v lásku, je smrt jako taková je již zevnitř překonána a již je v ní přítomno vzkříšení. Smrt byla jakoby zasažena zevnitř a už nemá poslední slovo. Je to tak říkajíc „štěpení atomu“ v nejniternějším jádru bytí – vítězství lásky nad nenávistí, vítězství lásky nad smrtí. Jen touto nejniternější explozí dobra může být zlo překonáno; z ní může vzejít řetěz proměn, které postupně přetvoří svět. Všechny ostatní změny zůstávají jen povrchní a nic nezachrání. Proto mluvíme o vykoupení: to, co nejniterněji potřebujeme, už nastalo a my můžeme do tohoto procesu vstoupit. Ježíš může rozdílet své tělo, protože skutečně dává sám sebe.

Stále musíme obnovovat svůj vztah ke Kristu, který vstal z mrtvých

… stále musíme obnovovat svůj vztah ke Kristu, jenž pro nás zemřel a vstal z mrtvých. Jeho Velikonoce jsou našimi Velikonocemi, protože ve zmrtvýchvstalém Kristu je nám darována jistota vzkříšení. Zpráva o jeho vzkříšení z mrtvých nepodléhá času: Ježíš je stále živý a živé je i jeho evangelium. „Víra křesťanů,“ jak říká sv. Augustin, „je Kristovo zmrtvýchvstání.“ Skutky apoštolů to jasně vysvětlují: Bůh „poskytl všem důkaz pro to, aby uvěřili, tím, že ho vzkřísil z mrtvých“ (Sk 17,31). Smrt totiž nestačila k tomu, aby dokázala, že Ježíš je opravdu Boží Syn a očekávaný Mesiáš. Kolik lidí v minulosti zasvětilo svůj život věci, kterou považovali za spravedlivou, a zemřelo pro ni! A zůstali mrtví. Pánova smrt ukazuje nesmírnou lásku, jíž nás miloval až natolik, že se za nás obětoval; avšak teprve jeho vzkříšení je „bezpečným důkazem“, je jistotou, že vše, co říká, je pravda, která platí i pro nás a pro všechny časy.

Zpracováno podle knihy: 365 dní s Benediktem XVI.,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 20. 8.

Iz 56,1.6-7; Žalm 67; Řím 11,13-15.29-32
Mt 15,21-28

Obvykle se při čtení dnešního evangelia lidé pozastavují nad podivným přístupem Ježíše, protože jedná jako člověk tvrdého srdce. A skutečně tak naoko jedná! Proč? Protože o chvíli dříve slyšeli apoštolové argumentaci farizejů a tvrdé odsouzení nedodržování Zákona (Tóry). Nikde nebyla ani stopa po milosrdenství, pochopení… Tak černobílý Boží zákon není! Na vyprávění o pokorné cizince je to zřejmé. Příběh je velmi aktuální i dnes, protože se v naší zemi a v Evropě setkáváme s cizinci, které snadno odsuzujeme. Ježíš nechválí lhostejnost či hloupost! Ale poukazuje na tvrdé srdce, které se neumí slitovat. Žádný předpis o morálce či liturgii nesmí pomíjet smysl normy a chápání širokého kontextu, pro který norma vznikla.

Zdroj: Nedělní liturgie

Mediálně spolupracujeme:

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže 15. - 20. 8. 2017

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

21.8.1968 Komunismus = ´bratrství´s kulometem u hlavy

(19.8.2017) 21.8.1968 vtrhly komunistické armády do tehdejšího Československa... Komunistické ideje mohou být líbivé a...

Svatý Maxmilián Maria Kolbe (svátek 14.8.)

(13.8.2017) "Nenávist není tvůrčí síla, jenom láska je tvůrčí síla..." (odkaz na kna.cz)

15.8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

(13.8.2017) K čemu nám slouží tento svátek?

Abbé Pierre - výročí narození (* 5. 8.1912 + 22. 1.2007)

(4.8.2017) Francie je ke křesťanství poměrně vlažná. Přesto byl její nejpopulárnější osobností po mnoho desetiletí...

Proměnění Páně (6.8.)

(4.8.2017) Událost Proměnění Páně obrací náš pohled k Božímu světlu, abychom se tak vymanili z temnot života…

Jan Maria Vianney (svátek 4.8.)

(2.8.2017) “Má-li člověk Ducha svatého, jak sladké jsou všechna námahy tohoto světa“, říká svatý Jan Maria...

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

(29.7.2017) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec...

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)

(27.7.2017) Mons. Václav Dvořák (1921 - 2008) byl jedním z kněží, jejichž víra byla tvrdě zkoušena nejdříve v...