Plody, které my přineseme, neučiní Boha bohatším, nás ale nás učiní šťastnějšími. - archiv citátů

11.9.2008

Zamyšlení o smrti od kaplana newyorských hasičů M. Judgeho, který zahynul při teroristickém útoku 11.9.2001

Modlitba, která stojí za to...
V Brooklynu ve škole sv. Pavla nás Sestry Charity jako malé chlapce učily a připomínaly nám modlitbu za milost šťastné smrti. To pro nás tehdy byla nepochybně divná modlitba. Vždyť jsme byli tak mladí a tak daleko od všeho "smrtelného" v životě. Ale léta přešla a sestry už tu nejsou. Během svých 40 let kněžství jsem byl u smrti tolika lidí, kdy se mísil smutek, štěstí i tragedie.
Ale že jednou zemřu, to je nejjistější skutečnost v životě a kde a kdy to bude a kdo bude se mnou - to ví jen Bůh. Ale jisté je, že mně vezme domů k sobě.

Při psaní těchto pár řádků se připravuju na pohřeb jednoho mladého muže, který, jak se zdá, měl vše, po čem člověk v tomto světě touží. Z nějakých důvodů, které znal jen on sám, si vzal minulý týden život. Je to tak smutné. Není to služba, na kterou se těším. Ptám se sám sebe, jestli se kdy modlil za šťastnou smrt. Jenom Bůh ví.

Poté, co přejdeme na druhou stranu, uvidíme Boha tváří v tvář, poznáme krásu jeho dobrotivého činu, kterým nás volá do své milující náruče. Je to Boží čin - musí být krásný.


Ano, Pane,
nevím den ani hodinu, kdy mne zavoláš,
ale dopřej mi,
abych dobrým životem,
milující Tebe, sebe a druhé,
byl v té chvíli připraven vstoupit do Tvé šťastné náruče.


Nedávno jsem se vracel domů a slunce zářilo. V autě se pokoj a ticho prostupovalo s myšlenkami na jeden krásný domov, který jsem právě opustil, a odkud se právě náčelník hasičů Gordon Symon, již v důchodu, navrátil k Bohu, svému tvůrci v nebi. Byla to krásná, šťastná smrt s manželkou Colleen po boku a zbytkem rodiny, která ji utěšovala a modlila se. Opravdu věřím, že nějaké sestry, zase v jiné škole v Brooklynu, učily Gordona Symona modlitbu za šťastnou smrt - jeho modlitba byla zajisté vyslyšena.


Mychal Judge OFM
psáno na jaře roku 2001


Seznam článků umístěných na tomto webu o M. Judgem naleznete zde



















 

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 6.

Jer 20,10-13; Žalm 69; Řím 5,12-15
Mt 10,26-33

Nebojte se! Všimněme si, že Ježíš ví o obavě učedníků a snaží se jí předcházet. Ač se cítí být oproti světu malými, ztracenými, neznalými, není to pro Boha problém. Mnohem podstatnější je poznat, že jsou v Božích očích vzácní! Bůh o nich ví a počítá s nimi. A přeci Pán požaduje, aby sami vynaložili úsilí pro obhajobu a hlásání víry. Uprostřed těchto zkoušek víry se náš vztah s Bohem prověřuje a také prohlubuje. Bez osobní zkušenosti s Boží záchranou je těžké postavit svůj život na Hospodinu a hlásání evangelia už vůbec není věrohodné. Každý dospělý křesťan by tak měl umět sestavit vlastní žalm či vyznání, v němž by děkoval Bohu za situace, kdy ho Pán zachránil.

Zdroj: Nedělní liturgie