Láska se neutužuje, když za ní není třeba bojovat. - archív citátů

17. 8. 2011

Co řekl o komunismu 70 let předem...

70 let před nástupem komunismu k moci v Rusku (1917) rozebírá italský filozof a kněz Antonio Rosmini Serbati (* 1797 †1855) eventuelní budoucí fungování komunistických a socialistických zřízení. Vycházel z analýzy tehdejšího učení utopistických filozofů. Ve studii A. Serbatiho jde o prorocké myšlenky, z nichž se mnohé bohužel doslova naplnily. Studie dokazuje, že komunistické ideje mohou být líbivé a lákavé, ale že jsou ve své podstatě člověku nepřátelské a přinášejí zkázu.
Každé opačné smýšlení bude potlačeno silou

(Komunistické a socialistické) uspořádání světa nutně vyžaduje pošlapání svobody myšlení a svobody svědomí. V komunistickém světě nemůže mít svoboda myšlení místo, protože všichni budou povinně zajedno. Je jasné, že každé opačné smýšlení, každý ohlas lidského svědomí, jakýkoli projev náboženské víry by se stavěl proti uskutečnění onoho velkolepého plánu v „novém pozemském ráji“. Nevyhnutelně by tak na scénu musel vstoupit útlak a přísnost.
Vlády socialistických a komunistických režimů budou vybaveny bezbřehou mocí
Hlavním úkolem vlád bude „zaopatřit každého obyvatele planety Země“. To ale vyžaduje nově rozdělit veškeré bohatství země. Tato nová vláda, která by nás měla zabezpečit, tak musí být vybavena pravomocemi nesrovnatelně většími než kterákoli předchozí vláda v dějinách. Nesmíte ale ani pomyslet na to, že tato osvícená vláda by mohla uvedených pravomocí někdy zneužít!

Komunistické vlády nebudou regulovány
ani spravedlností, ani mravními zásadami
Vláda by byla vybavena absolutní mocí nad všemi věcmi i osobami. To znamená, že osobní vlastnictví naprosto pomine, neboť výhradním vlastníkem všeho bude jen a jen sama vláda. V zásadě se jedná o ustavení nesmírně mocné a nepředstavitelně bohaté vlády. Tato vláda nebude regulována tím, co dnes nazýváme spravedlností, ani mravními zásadami, nebude uznávat náboženství, právo na osobní vlastnictví, práva jednotlivce ani občanské a mezinárodní právo.

Nebudou existovat svobodná sdružení
Společnost bude nepřátelská vůči každému svobodnému lidskému sdružení a je vyloučeno, že by mohlo vzniknout nějaké lidské sdružení, které by nebylo ustavováno, řízeno a kontrolováno onou všemocnou a všekontrolující vládou. Každé nekontrolované sdružení by totiž znamenalo ohrožení jejich systému.



V socialismu nemůže docházet k rozvoji

Místo toho, aby (komunisté) spravedlivě rozdělili bohatství země, chtějí ho ve skutečnosti bezbřehým způsobem akumulovat. Místo ohraničení pravomocí vlád chtějí vytvořit naprosto nekontrolovatelnou a neodvolatel-nou vševládu. Nechtějí také žádnou spravedlivou konkurenci, protože všechno bude muset být pod diktátem zmíněné vševlády. To ale znamená, že v systémech našich utopistů nemůže docházet k pravému rozvoji průmyslu, zemědělství, obchodu, věd a umění. Nové uspořádání světa totiž lidem odebere jakékoli podněty, otupí jejich svobodnou vůli a pohřbí spontánní tvořivost populace. Nový společenský systém rozhodně nebude produkovat velké myslitele, objevitele, nebude v lidech probouzet touhu po hrdinství, protože všem duchům notně zastřihne křídla, znemožní jakékoli odvážné hledačství, znemožní velkodušnost, heroismus.



V socialismu převládne prostřednost a nuda

Ty nejvznešenější sklony lidského nitra, především ty, které se týkají náboženství a naděje na věčnou odměnu, mají být bezohledně potlačovány a nemilosrdně vymýceny. Mýlí se ten, kdo by očekával, že lidský život v socialistických společenských systémech bude radost-nější a šťastnější. Nebude totiž možné, aby se lidé vzájemně sdružovali ve svobodě, neboť budou obráni o svá základní práva. Všude bude panovat jen šedá prostřednost a nudná monotónnost. S lidmi se bude zacházet jako s kusem neživého dřeva či železa.



Svobodné volby nebudou existovat

Jedinec nebude víc než součást ozubeného kola, nýtek či šroubek ve velkolepém společenském stroji, který vynalezli tito inženýři a konstruktéři nového světa. Běda, kdyby se taková součástka začala hýbat tak, jak by si sama přála! Nové společenské systémy rozhodně nepovedou k nárůstu svobody jedince či společnosti, naopak.

Co se pak stane s občanskými a politickými právy? To můžete celkem snadno vyvodit z jejich učení. V tomto novém zákonodárství pro občanské svobody nezbývá místo, protože jak svobody jednotlivce, tak občanská a politická práva mizí v propasti, jíž je nekontrolovaná moc nové vševlády. Vladaři těchto systémů nemohou být jiní lidé nežli ti, kdo jsou nyní v čele zmíněných filozofických proudů. Však se také za budoucí vladaře už dnes směle prohlašují. V jejich knihách se to dá nalézt na celé řadě míst. K čemu tedy svobodné volby, když výsledek je znám již dnes? Jak může být řeč o svobodných volbách tam, kde není ani stopa po svobodě, kde jsou jednotliví lidé postaveni na roveň výrobního stroje nebo živočicha?



Komunismus se nakonec zhroutí

Pro nikoho by nemělo být obtížné předvídat, zda tento jejich absurdní systém plný celé řady křiklavých protiřečení může někdy opravdu fungovat. Musíme konstatovat, že ve svých příslibech lžou, že jejich úvahy jsou plny protiřečení, že jejich nauka je plná hanebností. Soud nad těmito naukami je tedy následující: to všechno nemá konzistenci a musí se to nakonec samo zhroutit.




(Zpracováno podle knížky: Antonio Rosmini Serbati - Komunismus a socialismus, Esej z roku 1847 přednesená v Akademii obrozenců v Osimu. Vydalo Karmelitánské nakladatelství - www.kna.cz)

Pokud byste chtěli text nadále využít - např. vyvěsit, naformátovaný text k je dispozici zde

Čtení z dnešního dne: Neděle 24. 6.

Iz 49,1-6; Žalm 139; Sk 13,22-26
Lk 1,57-66.80

Dnešní slavnost je nejen oslavou jedince, který sehrál v dějinách spásy zajímavou roli. Nepřipomínáme si ani tolik jednoho člověka, jako spíše vidíme celek dějin spásy, tedy událostí, které znamenají i naši záchranu. Bůh v nich využívá různé lidi a různé prostředky, aby na konci mohl každý člověk spatřit Boží slávu. Z tohoto pohledu jsou Janovy příběhy také součástí našeho, mého života. Lze říci, že s početím Jana se odstartovaly události přímo vedoucí k našemu vykoupení. Proto církev věnuje pozornost nejen Janově mučednické smrti, ale nezvykle i jeho narození. Od dnešního dne přesně za půl roku budeme slavit narození Krista. Slavnost se tak stává i určitým odkazem na Vánoce.

Zdroj: Nedělní liturgie

zveřejněno v rámci mediální spolupráce

Nové vydání INu je na světe

Nové vydání INu je na světe
(23. 6. 2018) Prázdninové číslo časopisu IN! je tady.

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)
(21. 6. 2018) Horlivý a zbožný biskup, který žil v chudobě. Reformátor kléru. Popraven králem Jindřichem VII. 22. 6. 1535

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2018) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se...

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

(17. 6. 2018) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal prvním americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými světy: syn Němce...

Příprava na manželství - osvědčená publikace

Příprava na manželství - osvědčená publikace
(13. 6. 2018) Zkušenost ukazuje, že řada mladých lidí dnes nenachází odvahu k rozhodnutí pro manželství. Tato knížka chce...

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2018) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...