Jak hodnotili člověka Římané, Řeci, Egypťané

Když přišel Ježíš s programem lásky, pro tehdejší kultury bylo velmi těžké ho přijmout. Hodnota člověka spočívala u Římanů ve velikosti úspěchu, kterého je člověk schopný v životě dosáhnout. Mnozí projevili zájem o vojenskou kariéru, protože si mysleli, že je to hlavní způsob, jak v životě získat úspěch. Muž se v římském myšlení hodnotil podle moci, kterou disponoval, nebo podle množství otroků, jež vlastnil.

Mentalita Řeků byla odlišná. Atény a Řím stály vždy v protikladu. Řím byl symbolem moci, zatímco Atény symbolem filozofie a inteligence. Řecký muž byl hodnocen na základě získávání prestižních filozofických přátel a své inteligence.

Egypťané, jako například ti z Alexandrie, hodnotili muže na základě bohatství, které nahromadil. Čím byl muž úspěšnější v obchodě, v hromadění peněz, tím byl váženější. Proto se bohatství považovalo za nesmírnou hodnotu.

Židé chtěli vůdce

Ježíš přišel a přinesl nám své poselství lásky. Když jeho současníci slyšeli, že člověka máme hodnotit podle velikosti jeho lásky, znělo to jejich uším hodně divně. Bylo to divné i Židům. Židé očekávali Mesiáše, ale davidovského typu – Mesiáše plného moci a slávy, jako byl král David. Vzhledem k této skutečnosti pro ně bylo logické, že si potom vybrali Barabáše, a ne Ježíše. Ano, Ježíš uzdravoval nemocné, ale to jim nestačilo. Oni chtěli vůdce, který by vybudoval dostatečně silnou armádu, aby vypudila Římany z Palestiny, ze země jejich otců. Jaký tedy měli užitek z Mesiáše, který jim říkal, že mají milovat své nepřátele, z Mesiáše, který je nabádal, aby milovali ty, kdo je pronásledují? Přestože Ježíš lidi uzdravoval a osvobozoval, nebylo to v souladu s jejich myšlením či chápáním.

Ježíš ale lidstvu ukazuje něco jiného

Uběhlo více než dva tisíce let a myšlení lidí se nezměnilo. Kdo je nejvíc respektovaným člověkem? Ten, kdo má moc, je inteligentní a chytrý, má peníze. Mocný, bohatý a vzdělaný – takového svět uznává.

Ježíš ale lidstvu ukazuje něco jiného. Říká, že úspěšnost není založena na tom, co máme či vlastníme, ani na naší inteligenci, ani na naší moci, protože to všechno brzy pomine. Naše cena se měří podle toho, jací jsme. Jejím měřítkem je láska, kterou chováme ve svém srdci.