Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Svátek svatého Tomáše, apoštola / Petr Šabaka

Má-li někdo pochybnosti, není nenormální...

Všichni máme právo na pochybnosti.
Věřit neznamená vyškrtnout kritické myšlení,
hledání, konfrontaci a otázky...

Promluva na svátek sv. Tomáše – 3. 7.
 
„Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím“ (Jan 20,25).
 
Kdykoliv slyším Tomášova slova, fascinuje mě, že si to mohl dovolit. Dnes, například u biskupa nebo kněze, je každá pochybnost vyloučena. Vzbudila by skandál: „Jak si může dovolit nevěřit, když je to tak jasné?!“
 
Správně to rozlišuje sv. papež Řehoř Veliký, jehož komentář je zařazen jako druhé čtení Denní modlitby církve: „Více totiž prospěla naší víře nevěra Tomášova než víra věřících učedníků: neboť tím, že se dotkl a uvěřil, naše mysl nenechává stranou všechny pochybnosti a utvrzuje se ve víře. Tak se stal pochybující a dotýkající se učedník svědkem skutečného vzkříšení.“
 
Všichni máme právo na pochybnosti. A to dokonce i po letech praxe víry. Věřit totiž neznamená vyškrtnout kritické myšlení, hledání, konfrontaci, otázky často nepříjemné a na tělo.
 
Když rozjímáme o provokaci svatého Tomáše, nesmíme zapomenout, že chceme-li jít v jeho stopách, nemůžeme vyžadovat od Krista to samé. Ježíš se nám nezjeví stejně jako Tomášovi. Nesmíme zapomenout, že vstoupil na nebesa a poslal nám jiného přímluvce, který nás uvádí do celé pravdy (srov. Jan 16, 13).
 
Má-li někdo pochybnosti, není nenormální, jen nesmí diktovat Bohu nesmyslné podmínky. Bůh rád odpoví, ukáže, přesvědčí. Jen na něm je kdy a jak. Jisté je, že to bude včas a vše, co vědět potřebujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 9,26-31; Žalm 22; 1 Jan 3,18-24
Jan 15,1-8

Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.

Zdroj: Nedělní liturgie

Jan Pavel II.

Jan Pavel II.
(27. 4. 2024) 27. 4. 2014 o neděli Božího milosrdenství byl ve Vatikánu svatořečen papež Jan Pavel II. (* 18. května 1920 + 2. dubna…

Křesťanská nostalgie nefunguje

Křesťanská nostalgie nefunguje
(24. 4. 2024) Obranné křesťanské strategie jsou plodem nostalgického návratu do minulosti, což nefunguje, řekl m.j. papež František na…

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu

(22. 4. 2024) Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře.

Co obsahuje vatikánský dokument Dignitas Infinita (Nekonečná důstojnost)?

(22. 4. 2024)  Co se v dokumentu píše a v čem je překvapivý?

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2024) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači…

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2024) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v…

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(21. 4. 2024) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.