papež František | Sekce: Kázání

Advent (cyklus A)
1. neděle adventní - A / Angelus - papež František (Bdít neznamená mít otevřené oči, nýbrž svobodné srdce ochotné dávat)

Dnes, první nedělí adventní začíná nový liturgický rok. Během těchto čtyř adventních týdnů nás liturgie povede ke slavnosti Ježíšova Narození a bude nám připomínat, že On přichází do našeho života každý den a vrátí se ve slávě na konci časů. Tato jistota nám umožňuje hledět do budoucnosti s důvěrou, jak nás k tomu vybízí prorok Izaiáš, jehož inspirovaný hlas provází celou adventní dobu.

V prvním dnešním čtení prorokuje Izaiáš, že »v posledních dnech bude pevně stát hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor, vyvýšena nad pahorky, a budou k ní proudit všechny národy« (Iz 2,2). Hospodinův chrám v Jeruzalémě je prezentován jako styčný bod setkání všech národů. Po Vtělení Božího Syna se Ježíš zjevil jako pravý chrám. Pozoruhodné Izaiášovo vidění je tedy božský příslib, který nás nabádá vydat se na pouť a jít za Kristem, který je smyslem a cílem celých dějin. Ti kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, jej mohou dosáhnout jedině, půjdou-li cestami Páně, zatímco zlo a hřích pocházejí z toho, že jednotlivci i sociální skupiny jdou raději po cestách sobeckých zájmů, které vyvolávají konflikty a války. Advent je příhodný čas k přijetí Ježíše, který přichází jako posel pokoje, aby nám ukázal Boží cesty.

V dnešním evangeliu nás Ježíš vybízí, abychom se připravili na Jeho příchod: »Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde« (Mt 24,42). Bdít neznamená mít fyzicky otevřené oči, nýbrž svobodné srdce obrácené správným směrem, tedy ochotné dávat a sloužit. Toto znamená bdít! Spánek, ze kterého je třeba se probudit, je lhostejnost, marnivost, neschopnost navazovat ryzí lidské vztahy, neschopnost postarat se o bratra, který je sám, opuštěn či nemocen. Čekání na Ježíše, který přijde, se tedy musí projevovat závazkem bdělosti. To především znamená žasnout nad Božími činy, nad Jeho překvapeními a dávat prvenství Bohu. Bdít znamená také být konkrétně pozorným ke svému strádajícímu bližnímu, nechat se oslovit jeho nouzí, aniž bychom čekali, že nás – on či ona - bude prosit o pomoc, ale naučit se předcházet a předjímat, jako to vždycky činí Bůh s námi.

Maria, bdělá Panna a Matka naděje, ať nás vede touto cestou a pomáhá nám obracet pohled k „Hospodinově hoře“, představující Ježíše Krista, který k Sobě přitahuje všechny lidi a národy.

Se svolením převzato
z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno