Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus A)
1. neděle postní / Angelus - papež František (Ježíš odmítá idolatrii moci a lidské slávy)

Tuto první postní neděli podává evangelium (srov. Mt 4,1-11), jak byl Ježíš po svém křtu v řece Jordán, »vyveden od Ducha na poušť, aby byl pokoušen od ďábla« (v.1). Připravuje se na zahájení svého poslání zvěstovat nebeské království a činí tak stejně jako už Mojžíš a Eliáš ve Starém zákoně (srov. Ex 24,18; 1 Kr 19,8) čtyřicetidenním postem.

Ďábel se třikrát snaží Ježíše přivést do nesnází. První pokušení si bere za podnět skutečnost, že Ježíš má hlad a ponouká jej: »Jsi-li Syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby« (v.3). Je to výzva! Ježíšova odpověď je však úsečná: »Je psáno: „Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst“.« (4,4). Odvolává se na Mojžíše, který vysvětluje lidu, jak se dlouhým pochodem pouští naučil, že jeho život závisí na Božím Slovu (srov. Dt 8,3).

Potom to ďábel zkouší podruhé, stává se záludnějším a rovněž cituje Písmo. Strategie je zřejmá: jestli máš takovou důvěru v Boží moc, tedy ji zkus, vždyť samo Písmo tvrdí, že tě budou chránit andělé (v.6). Ani v tomto případě se však Ježíš nedává zmást, protože, kdo věří, ví, že Boha nemá zkoušet, nýbrž důvěřovat v Jeho dobrotu. Proto na satanovu účelovou interpretaci slov Bible odpovídá Ježíš další citací: »Také je psáno: „Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha« (v.7).

Třetí pokušení (v.8-9) nakonec vyjevuje pravé ďáblovo smýšlení: poněvadž příchod nebeského království znamená jeho porážku, zlý duch by chtěl odvést Ježíše od splnění Jeho poslání a nabízí Mu perspektivu politického mesianismu. Ježíš však odmítá idolatrii moci a lidské slávy. Vyhání proto pokušitele a říká: »Odejdi, satane! Neboť je psáno: „Pánu, svému Bohu se budeš klanět a jen jemu sloužit“.« (v.10). Tehdy k Ježíši, jenž je věrný poslání, jež mu svěřil Otec, přistupují andělé a slouží Mu (srov. v. 11).

Učí nás to jedné věci: Ježíš nevede dialog s ďáblem. Ježíš ďáblovi odpovídá Božím slovem, nikoli svým. Když jsme pokoušeni nezřídka se pouštíme do dialogu s pokušením: „Mohu to udělat..., potom se vyzpovídám, a tak dál a dál“. Nikdy se nepouštět do dialogu s ďáblem. Ježíš má k ďáblu dvojí postoj: buď jej vyhání anebo – jako v tomto případě – odpovídá Božím Slovem. Dávejte si pozor: nikdy neveďte dialog s pokušením, nikdy.

Také dnes vniká satan do života lidí, aby je pokoušel lákavými návrhy. Mísí svůj hlas mezi spoustu jiných, které se snaží ochočit vědomí. Z mnoha stran přicházejí vzkazy, jež vybízejí, abychom „zkusili“ a zakusili opojení z přestupku. Ježíšova zkušenost nás učí, že pokušení je ponoukáním vydat se cestami, které jsou alternativami těch Božích. Říkají: „Udělej to, není problém, Bůh pak promine! Dopřej si den radosti.“ Ale je to hřích. „Ne, to nic není.“ Alternativní cesty dávají pocit soběstačnosti, požitek samoúčelného života. Všechny jsou ale iluzorní: brzy je zřejmé, že čím více se vzdálíme Bohu, tím více cítíme svoji bezbrannost a nemoucnost před velkými životními problémy.

Panna Maria, Matka Toho, který rozdrtil hlavu hada, ať nám v této postní době pomáhá bdít v pokušeních a nepodléhat žádnému z idolů tohoto světa, abychom v boji proti zlu následovali Ježíše a dokázali také zvítězit jako Ježíš.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 8,5-8.14-17; Žalm Žl 66,1-3a.4-5.6-7a.16+20; 1 Petr 3,15-18
Jan 14,15-21

Lze vůbec docenit Ježíšovo zaslíbení, že těm, kdo uvěřili, dá svého Ducha utěšitele, který je nikdy neopustí? Existuje ve světě plném nejistot a změn něco takto jistého? Něco, co je pro člověka a zároveň to na člověku nestojí? Svět hmatatelných jistot, vyjádřených v číslech pojistných prémií a finančních výnosů, se může zhroutit v několika vteřinách. Boží věrnost ale neporazí a nezničí ani nevěrnost těch, kdo mu mají být věrni. O tom svědčí dvě tisíciletí historie křesťanství. Jde jen o to, jestli člověk o tak neviditelný a nezachytitelný dar, jakým je dar Ducha, vůbec stojí. Duch svatý nám totiž nedává Boží moc a sílu k dispozici, ale přetváří nás v ty, kdo se Bohu k dispozici dávají. Kdo se bojí, že Bůh bude proměňovat jeho život, musí se držet od Ducha Božího v uctivé vzdálenosti. Ale moudrost by v takovém postoji nebyla žádná.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy 10. 5. 2026

(7. 5. 2026) 6. neděle velikonoční, cyklus A / Tak jako v apoštolských dobách i dnes Bůh chce konat mocné činy. Proto…

Den Evropy - 9.5.

Den Evropy - 9.5.
(7. 5. 2026) Krátce po druhé světové válce, dne 9. 5. 1950, představil Robert Schuman - tehdejší francouzský křesťanský…

Maria důvěřovala Bohu, i když nic nedávalo smysl

Maria důvěřovala Bohu, i když nic nedávalo smysl
(6. 5. 2026) Když se řekne Panna Maria, mnoha lidem se vybaví zbožné obrazy, sladce poklidná tvář a svatozář. Jenže skutečný život…

Národní den modliteb 24/5/26

Národní den modliteb 24/5/26
(5. 5. 2026) Betlémská kaple v Praze na letniční neděli 24. května 2026 od 14:30 hodin.