papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
12. nvlm / Angelus - papež František

V evangeliu této neděle (srov. Mt 10,26-33) zní pobídka, kterou se Ježíš obrací k učedníkům, aby se nebáli, vzmužili se a měli důvěru tváří v tvář výzvám života, a upozorňuje na protivenství, která je čekají. Dnešní úryvek je součástí promluvy, ve které Mistr posílá a připravuje apoštoly na první zkušenost hlásání Božího království. Ježíš je naléhavě vybízí, aby se nebáli. Strach je jedním z nejhorších nepřátel našeho křesťanského života, a Ježíš vybízí „nebojte se“. Popisuje pak tři konkrétní situace, se kterými se učedníci budou muset vyrovnávat.

Nejprve je to nevraživost těch, kteří by chtěli Boží Slovo umlčet, osladit ho, rozředit nebo umlčet jeho hlasatele. V takovém případě povzbuzuje Ježíš apoštoly, aby šířili poselství spásy, které jim svěřil. Prozatím ho svěřil s určitou opatrností, téměř skrytě malé skupince učedníků. Budou však muset Jeho evangelium říkat  »na světle« čili otevřeně a »hlásat ze střech«, tedy veřejně.

Druhá těžkost, na kterou Kristovi misionáři narazí, je fyzická výhrůžka, tedy přímá perzekuce, zacílená proti nim a směřující k usmrcení. Toto Ježíšovo proroctví se uskutečňuje v každé době: je to bolestná skutečnost, ale osvědčuje věrnost svědků. Kolik jen křesťanů je i dnes na celém světě pronásledováno! Pokud trpí pro evangelium a v lásce, jsou mučedníky našich dnů. A můžeme s jistotou říci, že je jich více než mučedníků prvních staletí. Těmto učedníkům včerejška i dneška, trpícím pronásledováním, Ježíš radí: »Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo - duši zabít nemohou« (v.28). Netřeba se nechat děsit těmi, kteří se snaží uhasit moc hlásaného evangelia arogancí a násilím. Nic totiž nezmohou proti duši, to znamená proti spojení s Bohem. Nikdo ho učedníkům nemůže odejmout, protože je Božím darem, blízkostí a přátelstvím s Bohem. Jediné, čeho se má učedník bát, je to, že tento božský dar ztratí, přestane žít podle evangelia a způsobí si mravní smrt, jež je následkem hříchu.

Třetí typ zkoušky, kterému budou apoštolové čelit, spatřuje Ježíš v tom, že někteří možná  budou mít pocit, že je opustil samotný Bůh, vzdálil se a mlčí. Také tady vybízí nebát se, protože život učedníků, procházejících těmito i jinými zkouškami, zůstává pevně v rukou Boha, který nás má rád a opatruje nás. Jsou tedy tři pokušení: za prvé přislazovat či ředit evangelium, za druhé pronásledování a za třetí dojem, že nás Bůh opustil. Také Ježíš protrpěl tuto zkoušku v getsemanské zahradě a na kříži: »Otče, proč jsi mne opustil« - řekl Ježíš. Někdy je cítit tato duchovní vyprahlost... ale nebojme se jí. Otec o nás pečuje, protože máme v jeho očích velkou cenu. Záleží na smělosti, na odvaze svědectví a dosvědčování víry: „vyznat Ježíše před lidmi“ a prokazovat dobro.

Nejsvětější Maria, vzor důvěry a odevzdanosti Bohu v okamžiku protivenství a nebezpečí, ať nám pomáhá, abychom nikdy nepodlehli bezútěšnosti, ale vždycky se svěřovali Jemu a Boží milosti, která je vždycky mocnější než zlo.

Se svolením převzato
z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno