papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
15. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František (Přijměme střízlivý životní styl, "abychom byli svobodní")

Dnešní evangelium nám vypráví o Ježíši, jak posílá své učedníky na misii (srov. Mk 6,7-13). Posílá je "po dvou" a doporučuje důležitou věc: mají si s sebou vzít jen to nejnutnější.

Zastavme se na chvíli u tohoto obrazu: učedníci jsou vysláni společně a mají si s sebou vzít jen to nejnutnější.

Evangelium se nehlásá o samotě, ne: hlásá se společně, jako společenství, a proto je důležité umět být střídmý: umět střídmě používat věci, dělit se o zdroje, dovednosti a dary a obejít se bez zbytečností. Proč? Abychom byli svobodní: nadbytečné vás zotročuje - a také proto, aby každý měl to, co potřebuje k důstojnému životu a k aktivnímu přispívání k poslání; a pak abychom byli střídmí v myšlení, abychom byli střízliví v citech, opustili předsudky, zanechali rigidity, která jako zbytečné zavazadlo zatěžuje a brání na cestě, a dali přednost naopak setkání a naslouchání, a tak učinili svědectví účinnějším.

Pomysleme například na to, co se děje v našich rodinách nebo v našich společenstvích, když si vystačíme s tím, co je nutné, i s málem, s Boží pomocí, zvládneme jít spolu a vycházet spolu, dělíme se o to, co je, všichni se něčeho vzdáme a navzájem se podporujeme (srov. Sk 4,32-35). A to už je misionářské hlásání, dříve a dokonce více než slova, protože ztělesňuje krásu Ježíšova poselství v konkrétnosti života. Rodina nebo společenství, které takto žije, totiž kolem sebe vytváří prostředí bohaté na lásku, v němž je snazší být otevřený víře a novosti evangelia a z něhož člověk odchází lepší, odchází pokojnější.

Pokud naopak každý jde svou cestou, pokud se počítají jen věci - kterých není nikdy dost -, pokud si navzájem nenasloucháme, pokud převládá individualismus a závist - a závist je smrtelná věc, jed! -, převládá individualismus a závist, vzduch se stává těžkým, život obtížným a setkání se stávají spíše příležitostí k neklidu, smutku a sklíčenosti než k radosti (srov. Mt 19,22).

Drazí bratři a sestry, společenství, vzájemná harmonie a střídmost jsou důležité hodnoty pro náš křesťanský život, nepostradatelné hodnoty pro církev, která je misionářská, a to na všech úrovních.

Můžeme se tedy ptát sami sebe: Cítím nutkání hlásat evangelium, přinášet tam, kde žiji, radost a světlo, které pramení ze setkání s Pánem? A abych tak mohl činit, jsem odhodlán jít společně s ostatními, sdílet s nimi nápady a dovednosti, s otevřenou myslí a velkorysým srdcem? A konečně: umím pěstovat střízlivý životní styl, životní styl pozorný k potřebám svých bratří a sester? To jsou otázky, které je dobré, abychom si kladli.

Kéž nám Maria, Královna apoštolů, pomůže být opravdovými misionářskými učedníky ve společenství a střídmosti života. Ve společenství, ve vzájemné harmonii a ve střídmosti života.