papež František | Sekce: Kázání

Advent (cyklus A)
2. neděle adventní - A / Angelus - papež František (Pokrytectví může zničit i to nejposvátnější)

Dnes, na druhou adventní neděli, nám evangelium v liturgii představuje postavu Jana Křtitele. Text říká, že "nosil oděv z velbloudí srsti", že jeho "pokrmem byly kobylky a  med divokých včel" (Mt 3,4) a že všechny vyzýval k obrácení a říkal: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království!" (v. 2) a kázal o blízkosti. Zkrátka přísný a radikální člověk, který se na první pohled může zdát trochu drsný a vzbuzovat strach. Pak se ale ptáme: proč ho církev každoročně navrhuje jako hlavního společníka v adventní době? Co se skrývá za jeho přísností, za jeho zdánlivou tvrdostí? Jaké je Janovo tajemství? Jaké je poselství, které nám dnes církev dává spolu s Janem?

Ve skutečnosti je Křtitel spíše než tvrdý člověk člověk alergický na přetvářku. Například když se k němu přiblíží farizeové a saduceové, známí svým pokrytectvím, jeho "alergická reakce" je velmi silná! Někteří z nich za ním přišli pravděpodobně ze zvědavosti nebo z oportunismu, protože se stal tak populárním. Farizeové a saduceové se cítili být v právu a tváří v tvář Křtitelově bičující výzvě se ospravedlňovali slovy: "Máme Abraháma za otce" (v. 9). Uprostřed pokrytectví a domýšlivosti tak nevyužili příležitosti milosti, příležitosti začít nový život: zůstali uvězněni v domněnce, že jsou spravedliví. Proto jim Jan říká: "Neste ovoce hodné obrácení!" (v. 8). Je to výkřik lásky jako výkřik otce, který vidí svého syna, jak se ničí, a říká mu: "Nezahazuj svůj život!". Pokrytectví je totiž největším nebezpečím, protože může zničit i ty nejposvátnější skutečnosti. Pokrytectví je vážným nebezpečím. Proto je Křtitel - stejně jako Ježíš - tvrdý k pokrytcům. Místo toho se k němu "hrnuli ti, kteří se cítili být hříšníky, a vyznávajíce své hříchy, nechali se pokřtít" (v. 5). Tak to je: pro přijetí Boha není důležitá dovednost, ale pokora, to je způsob, jak přijmout Boha, ne postoj typu: "jsme silní, jsme velký národ”. Ne, je třeba pokora: "jsem hříšník", ale ne abstraktně. Konkrétně: "Kvůli tomuhle, tomuhle a tomuhle.". Každý z nás musí vyznat sám za sebe nejprve své vlastní hříchy, nedostatky, pokrytectví, musí sestoupit z piedestalu a ponořit se do vody pokání.

Drazí bratři a sestry, Jan nás svými "alergickými reakcemi" nutí k zamyšlení. Nejsme i my někdy trochu jako ti farizeové? Možná se na druhé díváme svrchu, myslíme si, že jsme lepší než oni, že máme svůj život ve svých rukou, že nepotřebujeme Boha, církev, své bratry a sestry, a zapomínáme, že jen v jednom případě je dovoleno dívat se na druhého svrchu: když je třeba mu pomoci se zvednout - v ostatních případech se na druhé dívat svrchu nesmí. Možná si myslíme, že jsme lepší než ostatní, že nepotřebujeme církev každý den. Advent je časem milosti, abychom si sundali masky - každý z nás je má - a postavili se do řady s pokornými; abychom se zbavili domýšlivosti, že jsme soběstační, abychom šli a vyznali své hříchy, ty skryté, a přijali Boží odpuštění, abychom se omluvili těm, které jsme urazili. Tak začíná nový život. A cesta je jen jedna, cesta pokory: očistit se od pocitu nadřazenosti, formalismu a pokrytectví, vidět v druhých bratry a sestry, hříšníky jako my, a v Ježíši vidět Spasitele, který přichází pro nás, ne pro druhé, pro nás; takové, jací jsme, s naší chudobou, bídou a chybami, především s naší potřebou být pozvednuti, aby nám bylo odpuštěno a abychom byli spaseni.

A nezapomeňme ještě na jednu věc: s Ježíšem je vždy šance začít znovu. Nikdy není pozdě, vždy je šance začít znovu, mějte odvahu, on je nám nablízku a toto je čas obrácení. Každý si může myslet: "Mám v sobě takovou situaci, takový problém, za který se stydím." Ale Ježíš je vedle vás, začněte znovu, vždy je tu možnost udělat další krok. Čeká na nás a nikdy se neunaví. On se nikdy neunaví ! Naslouchejme výzvě Jana Křtitele, abychom se vrátili k Bohu a nenechali tento advent uplynout jen jako dny v kalendáři, protože je to čas milosti, milosti i pro nás, teď, tady! Kéž nám Maria, pokorná služebnice Páně, pomůže setkat se s ním, s Ježíšem a s našimi bratry a sestrami na cestě pokory, která jediná nás udržuje na správné cestě.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Středa 31. 12. 2025, Sedmý den v oktávu Narození Páně

1 Jan 2,18-21;

Komentář k Jan 1,1-18: Boží Slovo, jeho záměr, se stává tělem. Zhmotnění jeho dobroty, jeho stopu, mohu poznávat v druhých lidech. Snažil jsem se o to v uplynulém roce?

Zdroj: Nedělní liturgie

Budoucnost je v Božích rukou...

(29. 12. 2025) Nevíme, co nám a našemu okolí budoucnost přinese, ale jedno můžeme vědět jistě: budoucnost každého z nás je v jeho…

Mláďátka betlémská (28.12.)

Mláďátka betlémská (28.12.)
(27. 12. 2025) Chlapci do dvou let věku, které nechal v Betlémě povraždit král Herodes, který se obával narozeného Ježíše... 

26.12. svátek sv. Štěpána - ´fanatika´

(26. 12. 2025) První křestanský mučedník, konvertita, jáhen, "fanatik"...

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2025) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2025) Maria, Josef, Ježíš: Svatá Rodina Nazaretská představuje sborovou odpověď na Otcovu vůli: tři komponenty této rodiny si…

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2025) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2025) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...