Víra nám pomáhá přijímat i porážky a utrpení s vědomím, že zlo nemá a nebude mít poslední slovo. - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
2. nvlm B / Angelus - papež František

Evangelium této druhé neděle liturgického mezidobí (srov. Jan 1,35-42) podává setkání Ježíše s prvními učedníky. Došlo k němu u řeky Jordán, den po Ježíšově křtu. Samotný Jan Křtitel dvěma z nich ukázal Mesiáše se slovy: »Hle, beránek Boží« (v.36). A oni se v důvěře ke Křtitelovu svědectví vydali za Ježíšem. On si jich všiml a zeptal se: »Co byste chtěli?«. Odvětili mu otázkou: »Mistře, kde bydlíš?« (v.38).

 

Ježíš neodpovídá: „Bydlím v Kafarnaum či Nazaretě“, nýbrž říká: »Pojďte a uvidíte« (v.39). Nikoli vizitka, nýbrž pozvánka na setkání. Oni tedy šli a zůstali to odpoledne s Ním. Není obtížné si představit, jak sedí, kladou Mu otázky a především Mu naslouchají. Cítili, jak jim zahořelo srdce, když k nim promluvil Mistr. Vnímají krásu slov, která odpovídají na  jejich největší naději. Znenadání zjišťují, že zatímco se venku stmívá, probleskává v nich, v jejich srdcích, světlo, které může být jedině od Boha. Přitahuje zde pozornost jeden fakt – zhruba o šedesát či možná více let později jeden z těchto učedníků napsal v evangeliu: „Bylo kolem čtyř hodin odpoledne“. Zaznamenal hodinu, což nás přivádí k myšlence, že každé skutečné setkání s Ježíšem se vrývá do paměti, neupadá v zapomnění. Mnohá setkání se z paměti vytratí, avšak pravé setkání s Ježíšem zůstává navždy. Tito učedníci si ještě po dlouhých letech dokonce pamatovali hodinu, protože nemohli zapomenout na ono štěstí a plnost, které jim změnily život. Když pak odcházejí a jdou zpět za svými bratry, vytryskne tato radost a toto světlo z jejich srdcí jako řeka v plném proudu. Jeden z nich, Ondřej, poví bratru Šimonovi, kterému dá Ježíš později jméno Petr: »Našli jsme Mesiáše« (v.41). Odešli v jistotě, že Ježíš byl Mesiáš.

Zastavme se chvíli u této zkušenosti ze setkání s Kristem, který povolává ke společnému přebývání. Každé Boží povolání je iniciativou Jeho lásky, protože On se pokaždé chopí iniciativy, volá tě. Bůh volá k životu, povolává k víře a povolává ke specifickému životnímu stavu. Nejprve Bůh povolává k životu, a tímto povoláním z nás činí osoby. Je to individuální povolání, protože Bůh nevytváří sériově. Potom nás Bůh povolává k víře a k tomu, abychom byli součástí Jeho rodiny jako Boží děti. Nakonec nás Bůh povolává k určitému životnímu stavu, abychom se darovali v manželství, kněžství či zasvěceném životě. To jsou různé způsoby uskutečňování Božího záměru, který má s každým z nás a kterým je láska. Bůh ustavičně povolává. Největší radost každého věřícího je odpovědět na toto povolání a cele se dát do služby Bohu a bratřím.

Bratři a sestry, na Pánovo povolání, přicházející tisícerými způsoby - také prostřednictvím lidí, radostných i smutných událostí – můžeme někdy reagovat odmítnutím, poněvadž se nám zdá, že odporuje našim očekáváním, anebo strachem, poněvadž se nám jeví jako příliš náročné a obtížné: „Nezvládnu to, lepší se do toho nedávat a žít v klidu“, říkáme si. Avšak Božím povoláním je láska, a odpovídá se na něj pouze láskou. Jedině láska je tímto jazykem – od odpovědi až k povolání pocházejímu z lásky, výlučně z lásky. Na počátku dochází k setkání s Ježíšem, který hovoří o Otci a dává nám poznat jeho lásku. Potom se bezděčně také v nás rodí touha sdílet ji s těmi, které máme rádi: „Potkal jsem lásku“; „Potkal jsem Mesiáše, Ježíše“; „Našel jsem smysl svého života“. Jedním slovem: „Nalezl jsem Boha.“

Panna Maria ať nám pomáhá zpívat svým životem chvály Bohu jako odpověď na Jeho povolání, pokorným a radostným plněním Jeho vůle. Pamatujme však, že v životě každého z nás nastala chvíle, kdy se Bůh silněji zpřítomnil a povolal nás. Vzpomínejme na toto povolání a vracejme se k oné chvíli, aby nás její paměť ustavičně obnovovala při setkávání s Ježíšem.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Pátek 3.12.

Iz 29,17-24; MT 9,27-31

Komentář k Iz 29,17-24: Pokorní a nejchudší se budou radovat. Kdykoli vnímáme nespravedlnost a jsme rozhořčeni, můžeme se těšit na tuto proměnu v jeho království.

Zdroj: Nedělní liturgie

Mikuláš (6.12.)

Mikuláš (6.12.)
(1. 12. 2021) Mikulášova velikost byla v jeho každodenní dobrotě a laskavosti. (Benedikt XVI.)

Odolal nabídce ´trafiky´ a šel na smrt - Svatý Edmund Kampián - svátek 1.12.

(29. 11. 2021) Svatý Edmund Kampián byl anglický kněz a jezuita, který pobýval i v Brně a Praze. Před popravou byl vyzván, aby se zřekl…

Co jsou roráty?

Co jsou roráty?
(28. 11. 2021) Prastaré adventní zpěvy, které se zpívají v brzkých ranních hodinách jen za svitu svící…

Blahoslavený Don Giacomo Jakub Alberione (svátek 26.11.)

(25. 11. 2021) První systematický apoštol médií ve XX. století

Kdy začíná advent?

(24. 11. 2021) Datum 1. adventní neděle...

Nechte se prosím, očkovat!

Nechte se prosím, očkovat!
(24. 11. 2021) Očkování není samospasitelné, ale jak je vidět z menšího procenta nemocných ve skupině očkovaných, je to nástroj,…

Advent

Advent
(22. 11. 2021) Základní informace, texty na nástěnky, adventní věnec, Advent pro děti....

C. S. Lewis

(21. 11. 2021) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ († 22. 11. 1963)

Texty na nástěnky - vyšlo další vydání předtištěných textů

Texty na nástěnky - vyšlo další vydání předtištěných textů
(19. 11. 2021) Vyšel nový soubor předtištěných textů na nástěnky pro období advent 2021 – Ježíše Krista Krále 2022.…