Lev XIV. papež | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus C)
20. neděle v mezidobí - C / Angelus - papež Lev XIV. (Nepřizpůsobujme se mentalitě světa, svědčme o Kristu)

Dnešní evangelium nám předkládá náročný text (srov. Lk 12,49-53), v němž Ježíš silnými obrazy a s velkou upřímností říká svým učedníkům, že jeho poslání, a také poslání těch, kdo ho následují, není jen „samá růžová“, ale je „znamením odporu“ (srov. Lk 2,34).

Tímto výrokem Kristus předjímá, čemu bude čelit, až bude v Jeruzalémě pronásledován, zatčen, urážen, zbit a ukřižován; až bude jeho poselství, přestože hovoří o lásce a spravedlnosti, odmítnuto; až vůdci lidu budou reagovat na jeho kázání s krutostí. Mnohé z komunit, kterým evangelista Lukáš adresoval své spisy, ostatně prožívaly totéž. Jak nám říkají Skutky apoštolů, byla to pokojná společenství, která se i přes své omezení snažila co nejlépe žít poselství lásky svého Mistra (srov. Sk 4,32-33). Přesto však byla pronásledována.

To vše nám připomíná, že dobro ne vždy nachází kolem sebe pozitivní odezvu. Někdy dokonce právě proto, že jeho krása obtěžuje ty, kteří jej nepřijímají, se ti, kdo toto dobro konají, setkávají s tvrdým odporem, až po násilí a útlak. Jednat v pravdě něco stojí, protože ve světě jsou lidé, kteří volí lež, a protože ďábel toho často využívá a snaží se bránit jednání dobrých.

Ježíš nás však vybízí, abychom se s jeho pomocí nevzdávali a nepřizpůsobovali se této mentalitě, ale pokračovali v jednání pro naše dobro a pro dobro všech, i těch, kteří nám způsobují utrpení. Vyzývá nás, abychom na tyranii neodpovídali pomstou, ale zůstali věrní pravdě v lásce. Svědčí o tom mučedníci, kteří prolévají krev za víru, ale i my je můžeme napodobovat, i když za jiných okolností a jiným způsobem.

Vezměme si například cenu, kterou musí zaplatit dobrý rodič, pokud chce své děti vychovat podle zdravých zásad: dříve či později bude muset umět říct „ne“, vykonat nějakou nápravu, a to ho bude stát utrpení. Totéž platí pro učitele, který chce správně vychovávat své žáky, pro profesionála, řeholníka, politika, kteří se zavázali čestně plnit své poslání, a pro každého, kdo se snaží důsledně plnit své povinnosti podle učení evangelia.

Svatý Ignác z Antiochie v této souvislosti na cestě do Říma, kde měl být umučen, napsal křesťanům tohoto města: „Nechci, abyste byli milí lidem, ale Bohu“ (List Římanům, 2,1), a dodal: „Pro mě je lepší zemřít v Ježíši Kristu, než vládnout až na sám konec země“ (tamtéž, 6,1).

Bratři a sestry, prosme společně Marii, královnu mučedníků, aby nám pomohla být za všech okolností věrnými a odvážnými svědky jejího Syna a podporovat bratry a sestry, kteří dnes trpí pro víru.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Související texty k tématu:

Utrpení

  • Lze v utrpení nalézt smysl? Ježíš žádnému člověku utrpení nedoporučuje, naopak, nemocné a všelijak trpící od utrpení osvobozuje. Sám ale trpí. Jak to chápat? A co znamená tzv. sebeobětování?
  • Smrt a vzkříšení Páně Chceme-li porozumět utrpení v našem vlastním životě, a chceme-li získat křesťanský pohled na utrpení, pak není možné dívat se jen na ukřižování, bez návaznosti vzkříšení. 
  • Svůj kříž neneseš sám! Ježíš se svým křížem kráčí po našich cestách a bere na sebe naše obavy, naše problémy, naše  utrpení,  i ta nejhlubší.
  • Utrpení nás mnohdy téměř zadusí Utrpení velmi často zabuší na dveře našeho srdce dost neomaleně. 
  • Bolest doháněla papeže Františka k šílenství... Jorge Bergoglio jako mladý onemocněl a ocitl se na prahu smrti. Začalo to v srpnu 1957 rozsáhlým zánětem pohrudnice, který odolával antibiotikům. Jorge se téměř nedokázal nadechnout...
  • Bože, že já blbec nejsem normální člověk! Cítil jsem hněv a zklamání z Boha, protože jsem si myslel, že mě opouští. Bylo to nesnesitelné a nevěděl jsem, jak dlouho to potrvá.
  • Již řadu let mě trápí časté bolesti vnitřností (Řehoř Veliký) Již řadu let mě trápí časté bolesti vnitřností. Bez přestání mě souží velká slabost žaludku, zatímco horečka, byť i lehká, mě neopouští nikdy...

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm Žl 118,1-2.16ab+17.22-23; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Pokud se opravdu otevíráme Božímu působení, musíme doufat, že i v našem životě se může něco změnit, že není pravda, že vše bude osudově pokračovat a pro nás se neobjeví nic nového. Doufat znamená věřit, že tentokrát to bude jiné, i když jsme věřili už stokrát a pokaždé se zklamali. Jestliže přes to všechno doufáme, Bůh nám přijde na pomoc. Žádný pokus, ani když vyšel naprázdno, není marný a zbytečný, pokud je upřímný. „Ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jako orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení“ (Iz 40,31). Takto šly pravděpodobně ke hrobu i ženy. Podle R. Cantalamessy

Zdroj: Nedělní liturgie

Bílá sobota

(3. 4. 2026) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(2. 4. 2026) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Přímluvy - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, cyklus A / 5. 4. 2026

(2. 4. 2026) Lidé Ježíše zabili, ale Bůh ho třetího dne vzkřísil. Nyní je po Boží pravici a přimlouvá se za nás. Proto mu…

Prosba k podpoře sbírky na Svatou zemi

(1. 4. 2026) Velký pátek je tradičně spojován nejen s liturgií připomínající Kristovo umučení, ale i se sbírkou na pomoc křesťanům ve…

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(30. 3. 2026) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. 

Zelený čtvrtek

(30. 3. 2026) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Kolik Jidáš dostal českých korun za zradu Ježíše?

Kolik Jidáš dostal českých korun za zradu Ježíše?
(28. 3. 2026) Vrtalo mi hlavou, kolik je v přepočtu na české koruny oněch třicet stříbrných, které Jidáš dostal za to, že Ježíše…