papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
21. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (Za koho pokládáme Ježíše?)

Dnes se v evangeliu (srov. Mt 16,13-20) Ježíš ptá učedníků - to je dobrá otázka - : "Za koho lidé pokládají Syna člověka?" (v. 13).

Je to otázka, kterou si můžeme položit i my: Co lidé říkají o Ježíši? Obecně o něm mluví dobře: mnozí ho vidí jako velkého učitele, jako výjimečného člověka, dobrého, spravedlivého, důsledného, odvážného... Ale stačí to k pochopení toho, kdo je, a především stačí to Ježíšovi? Zdá se, že nikoli. Kdyby byl jen postavou z minulosti - jako byly pro tehdejší lidi postavy zmíněné v evangeliu: Jan Křtitel, Mojžíš, Eliáš a velcí proroci - byl by jen krásnou vzpomínkou na dobu minulou. A to Ježíšovi nevyhovuje. Proto hned poté klade Ježíš učedníkům rozhodující otázku: "Ale vy - vy! -, za koho mě pokládáte?" (v. 15). Kdo jsem pro vás nyní? Ježíš nechce být protagonistou dějin, ale chce být protagonistou vašeho dneška, mého dneška; ne vzdáleným prorokem: Ježíš chce být Bohem, který je blízko!

Kristus, bratři a sestry, není vzpomínkou na minulost, ale Bohem přítomnosti. Kdyby byl pouze historickou postavou, bylo by jeho napodobování dnes nemožné: ocitli bychom se před velkým příkopem času a především před jeho vzorem, který je jako velmi vysoká a nedosažitelná hora; chtěli bychom na ni vystoupit, ale chybí nám schopnosti a potřebné prostředky. Místo toho je Ježíš živý: pamatujme na to, Ježíš je živý, Ježíš žije v církvi, žije ve světě, Ježíš nás doprovází, Ježíš je po našem boku, nabízí nám své slovo a nabízí nám své milosti, které nás na cestě osvěcují a občerstvují: On, znalec a moudrý průvodce, nás rád doprovází na nejtěžších cestách a nejneprostupnějších výstupech.

Drazí bratři a sestry, na cestě života nejsme sami, protože Kristus je s námi a pomáhá nám na naší cestě, jako to dělal s Petrem a ostatními učedníky. Právě Petr to v dnešním evangeliu chápe a díky milosti poznává v Ježíši "Krista, Syna živého Boha" (v. 16): "Ty jsi Kristus, ty jsi Syn živého Boha," říká Petr; není to postava z minulosti, ale Kristus, tedy Mesiáš, ten očekávaný; není to mrtvý hrdina, ale Syn živého Boha, který se stal člověkem a přišel sdílet radosti a námahy naší cesty. Nenechme se odradit, pokud se nám někdy vrchol křesťanského života zdá příliš vysoký a cesta příliš strmá. Hledejme vždy Ježíše; hledejme Ježíše, který kráčí vedle nás, který přijímá naše slabosti, sdílí naše úsilí a pokládá svou pevnou a laskavou ruku na naše slabá ramena. S ním na blízku se také obracejme jeden k druhému a obnovujme svou důvěru: s Ježíšem už není nemožné to, co se nám samotným zdá nemožné, s Ježíšem můžeme jít vpřed!

Dnes nám udělá dobře, když si zopakujeme rozhodující otázku, která zazní z jeho úst: "Za koho mě pokládáte?" (srov. v. 15). Vy - říká vám Ježíš - za koho mě pokládáte? Slyšíme Ježíšův hlas, který se nás na to ptá. Jinými slovy: Kdo je pro mě Ježíš? Velká postava, referenční bod, nedosažitelný vzor? Nebo je to Boží Syn, který kráčí vedle mě, který mě může dovést na vrchol svatosti, kam sám nedosáhnu? Je Ježíš skutečně živý v mém životě, žije Ježíš se mnou? Je mým Pánem? Svěřuji se mu v těžkých chvílích? Pěstuju Jeho přítomnost skrze Slovo, skrze svátosti? Nechávám se jím vést spolu se svými bratry a sestrami, ve společenství?

Kéž nám Maria, Matka cesty, pomůže cítit svého Syna živého a přítomného vedle nás.