papež František | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Štěpána sv., 26.12. /Skrze oběť mučedníků Bůh mění lidská srdce

Dnes, těsně po Vánocích, slavíme svátek svatého Štěpána, prvního mučedníka. Zprávu o jeho mučednické smrti najdeme ve Skutcích apoštolů (srov. kapitoly 6-7), které ho popisují jako muže dobré pověsti, který obsluhoval u stolů a rozdával milodary (srov. 6,3). A právě pro tuto velkorysou poctivost se nemůže ubránit svědectví o tom, co je pro něj nejcennější: svědectví o víře v Ježíše, což rozpoutá hněv jeho protivníků, kteří ho bez milosti zabijí ukamenováním. A to vše se děje před očima mladíka Saula, horlivého pronásledovatele křesťanů, který vystupuje jako "garant" popravy (srov. 7,58).

Zamysleme se na chvíli nad touto scénou: Saul a Štěpán, pronásledovatel a pronásledovaný. Zdá se, že mezi nimi stojí neproniknutelná zeď, stejně tvrdá jako fundamentalismus mladého farizeje a kameny házené na muže odsouzeného k smrti. A přece je navzdory zdání spojuje něco silnějšího: skrze Štěpánovo svědectví Hospodin vlastně již připravuje v Saulově srdci, aniž by o tom věděl, obrácení, které ho povede k tomu, aby se stal velkým apoštolem. Štěpán, jeho služba, jeho modlitba a víra, kterou hlásá, jeho odvaha a zejména jeho odpuštění na pokraji smrti nejsou marné. V dobách pronásledování se říkalo - a platí to i dnes - "krev mučedníků je semínkem křesťanů". Zdá se, že končí naprázdno, ale ve skutečnosti jeho oběť představuje semínko, které se rozběhne opačným směrem než kameny a skrytým způsobem se zasévá do hrudi jeho nejhoršího soupeře.

Dnes, o dva tisíce let později, bohužel vidíme, že pronásledování pokračuje: dochází k pronásledování křesťanů... Stále existují - a je jich mnoho - ti, kteří trpí a umírají, aby vydávali svědectví o Ježíši, stejně jako ti, kteří jsou na různých úrovních trestáni za to, že se chovají v souladu s evangeliem, a ti, kteří se denně snaží zůstat věrni svým dobrým povinnostem, zatímco svět se jim vysmívá a káže něco jiného. I tito bratři a sestry se mohou jevit jako neúspěšní, ale dnes vidíme, že tomu tak není. Nyní stejně jako tehdy totiž semínko jejich oběti, které se zdálo odumírat, klíčí, přináší plody, protože Bůh skrze ně dál koná zázraky (srov. Sk 18,9-10), mění srdce a zachraňuje lidi.

Ptejme se tedy sami sebe: záleží mi na těch, kteří v různých částech světa stále trpí a umírají pro víru, a modlím se za ně? Je tolik těch, kteří jsou pro víru vražděni. A snažím se zase já svědčit o evangeliu důsledně, pokorně a s důvěrou? Věřím, že sémě dobra přinese ovoce, i když nevidím okamžité výsledky?

Maria, Královno mučedníků, pomoz nám vydávat svědectví o Ježíši.