Konzbul Pavel | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
31. nvlm B / mikrokázání

Profesor psychologie Carl Rogers mluvil o tom, že každý člověk má v sobě dva póly, jaký by chtěl být a jaký ve skutečnosti je. Čím více budou tyto póly vzdálené, tím méně bude mít člověk sám sebe rád. Tato neláska se projeví v extrémech, buďto jsme na sebe příliš tvrdí a nebo jsme na sebe ohleduplnější než na druhé s odůvodněním, že sebe přece lépe známe. Protože jsme sami sobě nepříjemní, musíme si tedy život zpříjemnit, tak sáhneme k „přemíře“.

Komik Charlie Chaplin kdysi napsal: „Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, zbavil jsem se všeho, co pro mě nebylo zdravé. Jídla, pití, věcí, situací, a především toho, co mě neustále stahovalo dolů, pryč ode mne samotného.“

Autor: Konzbul Pavel

Témata: kázání | láska k sobě

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

20. 10. 2019

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.