papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
32. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František (Autorita je pokorná služba)

Evangelium dnešní liturgie (srov. Mk 12,38-44) k nám promlouvá o Ježíši, který v jeruzalémském chrámu před lidmi odsuzuje pokrytecký postoj některých zákoníků (srov. v. 38-40). Těm byla v izraelském společenství svěřena důležitá role: četli, přepisovali a vykládali Písmo. Proto se těšili velké vážnosti a lid jim prokazoval úctu.

Navzdory zdání však jejich chování často neodpovídalo tomu, co učili. Nebyli důslední. Někteří se totiž na základě prestiže a moci, které požívali, dívali na druhé „shora“ - to je velmi ošklivé, dívat se na druhého člověka shora -, hráli si na honoraci a skrývajíce se za fasádou falešné vážnosti a legalismu si přivlastňovali privilegia, a dokonce zacházeli tak daleko, že se dopouštěli vyložených krádeží na úkor těch nejslabších, jako byly vdovy (srov. v. 40). Místo aby roli, která jim byla svěřena, využívali ke službě druhým, učinili z ní nástroj arogance a manipulace. A tak se stalo, že i modlitba pro ně přestala být okamžikem setkání s Bohem, ale příležitostí k předvádění se a k předstírané zbožnosti, užitečné k upoutání pozornosti lidí a získání uznání (srov. tamtéž). Vzpomeňme si, co Ježíš říká o modlitbě celníka a farizeje (srov. Lk 18,9-14).

Oni - ne všichni - se chovali jako zkažení lidé, živili společenský a náboženský systém, v němž bylo normální vykořisťovat druhé, zejména ty nejbezbrannější, páchat nespravedlnosti a zajišťovat si beztrestnost.

Od těchto lidí Ježíš doporučuje držet se dál, „mít se na pozoru“ (srov. v. 38), nenapodobovat je. Naopak, svým slovem a příkladem, jak víme, učí o autoritě zcela jiné věci. Mluví o ní ve smyslu sebeobětování a pokorné služby (srov. Mk 10,42-45), mateřské a otcovské laskavosti vůči lidem (srov. Lk 11,11-13), zvláště těm nejpotřebnějším (Lk 10,25-37). Vyzývá ty, kdo jsou jí obdařeni, aby se z pozice své moci starali o druhé, aby je neponižovali, ale pozvedali a dávali jim naději a pomoc.

Bratři a sestry, můžeme si tedy položit otázku: Jak se chovám v oblastech své odpovědnosti? Jednám s pokorou, nebo se pyšním svým postavením? Jsem k lidem velkorysý a uctivý, nebo se k nim chovám hrubě a autoritativně? A u těch nejkřehčích - stojím při nich, skloním se, abych jim pomohl vstát?

Kéž nám Panna Maria pomůže bojovat s pokušením pokrytectví v nás samých - Ježíš jim říká „pokrytci“, pokrytectví je velké pokušení - a pomůže nám konat dobro bez přetvářky a s prostotou.