Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
32. nvlm A - Podobenství o deseti družičkách – nemusím být perfekcionista

Zajímavý úhel pohledu na podobenství o deseti pannách – družičkách (Mt 25,1-13) podává P. Benno Rehländer z Berlína v podcastu Domradio.

Krom jiného nabízí myšlenku, že „pošetilé panny – družičky“ možná mohly jít se zhasnutými lampami vedle družiček, které olej měly.

„Pošetilé“ družičky by tak odrážely realitu každého z nás, kdy nikdy nejsme dokonalí a perfektní. A s tím je možné předstoupit i před Pána, uznat to a přijmout jeho velkorysost, „odpuštění“… Pán odpouští vše, jsme to ale my, kteří vše neodpouštíme – ani druhým, ani sobě (touhu po dokonalosti a bezchybnosti).

Někteří lidé nechtějí a neumějí přijmout a uznat svou nedokonalost, neumějí si ji přiznat ani před sebou samými, ani před druhými a snaží se být dokonalí, perfektní, perfekcionističtí a totéž vyžadují po druhých. A když na to nedokáží, žijí pod jakousi maskou. Ale k Bohu je možné přicházet právě takoví, jací jsme... On nás přijímá a může i chce nás vést dále. Ale je nutné přd něj předstupovat v pravdě a bez masek.

Voně zpracováno podle promluvy P. Benno Rehländera v podcastu Domradio. K poslechu (v němčině) zde: https://domradio.de/audio/mt-251-13-gespraech-mit-pater-benno-rehlaender

Témata: perfekcionismus, pedantství Podobenství o deseti pannách - družičkách Mt 25,1-13 maska Pokora přetvářka zpytování svědomí, sebereflexe, sebekritika kázání, homilie

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

27. 9. 2026, 4. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 18,25-28; Žalm Žl 25,4-5.6-7.8-9; Flp 2,1-11
Mt 21,28-32

Boží trpělivost nás sice neopravňuje k nezodpovědnému jednání, ale může pro nás být zdrojem velké naděje, zvlášť když přemýšlíme o životní cestě našich blízkých, kteří na evangelium nedbají. Je tu vždy naděje, že se budou podobat tomu synu, který řekl: „Ne!“, a přece nakonec na otcovu vinici šel. Právě tak ale máme přijmout výstrahu pro sebe samotné. Naše „Ano!“ je jen slibným začátkem, po němž má následovat vlastní práce, uskutečňování našeho rozhodnutí víry. Je to nárok na naši vytrvalost a na důvěru, se kterou dáváme své síly Bohu. Ale je to také zdroj jistoty, že nejdůležitější schopnosti svého života nedáváme nezodpovědně všanc.