Období během roku (cyklus C)
6. neděle v mezidobí - C / přímluvy

Milovaní, jako blahoslavení, to je šťastní, prosme nyní společně našeho dobrého Pána:

Prosme za všechny členy církve, ať jsou šťastní s Ježíšem a šťastnými činí i lidi kolem.
Prosme za papeže Františka, aby svým myšlením a postoji inspiroval všechny lidi dobré vůle.
Prosme za lidi sociálně vyloučené, aby se v církvi mohli cítit jako doma.
Prosme za Čechy a všechny Evropany, ať nepodléhají konzumismu, a z toho, co mají, dávají potřebným.
Prosme za výrobce a obchodníky, ať se neřídí čistě ekonomickými zájmy, lhostejnými vůči přírodě a nejchudším obyvatelům planety.
Prosme za opuštěné a zarmoucené, abychom za nimi přišli a vrátili jim úsměv.
Prosme za naši farní rodinu, abychom žili jako ti, které Kristus vzkřísí k věčnému životu.

Pane Ježíši Kriste, zdroji našeho štěstí, vyslyš dobrotivě tyto a všechny

naše prosby. Neboť ty žiješ a kraluješ po všechny věky věků.

Amen.

____________________

Inspirováno liturgickými čteními, apoštolskou exhortací Evangelii gaudium (2013) a encyklikou Laudato siʼ (2015) papeže Františka.

Autor: Krbec Jan

Témata: Přímluvy k liturgii

Bible na neděli

25. 10. 2026, 18. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 45,1.4-6; Žalm Žl 96,1+3.4-5.7-8.9-10a+c; 1 Sol 1,1-5b
Mt 22,15-21

Může křesťan dělit svou věrnost mezi císaře a Boha, mezi pozemskou a Boží autoritu? Tak postavili otázku Ježíšovi protivníci a čekali, že Ježíše nachytají buď jako nevěrného věřícího, který není zcela věrný Bohu, nebo jako nevěrného občana, který není věrný císaři. Odpověď ale žádné dělení nezdůvodňuje, i když by to tak mohlo na první pohled vypadat. Každý věřící Izraelita (a právě takoví se Ježíše ptali) věděl, že Bohu náleží všechno: svět, císař, denár – ale hlavně člověk sám. Člověk, který v sobě nese obraz Boží, má Bohu patřit cele. Potom si může dovolit respektovat císaře, platit peníz daně, žít v tomto světě bez obav, že všechno pokazí. Ale patřit plně a cele z hloubi svého nitra Bohu, není nic snadného. Bůh nás v tom však nenechává samotné, když vkládá do našeho nitra Ducha, který sám volá: „Abba, Otče“!