Nesmíme se dívat na smrt jako na provozní nehodu.

I to je dar Boží, dozrát tak, abychom byli opravdu schopni se mu svěřit, umřít do jeho náručí.

Takže cílem našeho života je smrt, která je život věčný.

Se svolením převzato z knihy: Ludvík Armbruster, Aleš Palán,
Tokijské květy, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Témata: Boží láska | nebe, posmrtný život, věčnost | Smrt, umírání | Vzkříšení, život věčný

Ez 47,1-2.8-9.12; 1 Kor 3,9c-11.16-17

Komentář k Jan 2,13-22: Mohu přemýšlet: nad čím by dnes Pán spletl důtky a co by vymrskal? Možná i já dávám někomu špatný příklad.

(9. 11. 2026) Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v olomouckém Clarion Congress Hotelu uskuteční již 7. ročník Konference o…

(8. 11. 2026) Alžběta z Dijonu: Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...

(8. 11. 2026) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens…

(6. 11. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad tématem pronásledování křesťanů ve světě.

(6. 11. 2026) Na první pohled to může působit zvláštně – proč celá církev slaví výročí posvěcení nějakého kostela v…

(6. 11. 2026) Otevřme svá srdce Boží moudrosti a v modlitbě pamatujme na potřeby církve i celého světa.:

(6. 11. 2026) Svatá Anežka se narodila ve 13. století jako královská dcera, její otec byl král Přemysl Otakar I. Anežka ale netoužila…