Odpouštíme-li, začne se náš život měnit (Bratr Roger z Taizé)

29. 12. 2014, Bratr Roger Schutz | Sekce: Citát | Archiv

Odpouštíme-li, začne se náš život měnit (Bratr Roger z Taizé)

Milovat a odpouštět – v tom je pramen radosti.

Odpouštíme-li, začne se náš život měnit. Přísnost ustoupí a nahradí ji nekonečná dobrota.

Kdo touží žít odpuštění, snaží se víc naslouchat než přesvědčovat, víc chápat než se prosazovat.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Bratr Roger z Taizé,
NETUŠENÁ RADOST,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Redakčně upraveno

Více zde

Autor: Bratr Roger Schutz

Témata: taizé | Láska | Odpuštění | proměnění, proměna

Související texty k tématu:

Odpuštění
- Odpuštění a jeho pravidla. (Elias Vella)
- Prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí (papež František)
- Zdravotní stav člověka ovlivňuje i duchovní stránka
- Odpuštění osvobozuje
- Etymologicko teologická úvaha nad pojmy hřích a dluh
- Chceš se někomu pomstít?
- Odpuštění - soubor textů
- Schopnost začínat stále znovu (C. S. Lewis)

Bible na neděli

3. 5. 2026, 26. 4. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 2,14a.36-41; Žalm Žl 23,2-3a.3b-4.5.6; 1 Petr 2,20b-25
Jan 10,1-10

Bezpečí hledá v životě snad každý. A přece víme, že žádné místo na zemi není a nemůže být tak chráněno, aby v něm byl člověk natrvalo bezpečný. A žádná situace lidského života není tak jistá a nepohnutelná, že by se nemohla změnit. Ježíš jako dobrý pastýř nenabízí cestu do bezpečné pozemské „pevnosti“, ale nabízí jistotu vztahu. On je ten, kdo člověka nevydá do svrchované moci zla, kdo se ho nechce zříci, kdo ho nezavede na scestí. Nechce nás opustit na našich životních cestách. Proto si zasluhuje naši svrchovanou důvěru. Není třeba ho přesvědčovat, aby nás neopouštěl. Je třeba být s ním, a to vždy a stále.

Zdroj: Nedělní liturgie