Radost, kterou lze zakoušet v rodině, není něco nahodilého a nenadálého

28. 2. 2016, papež František | Sekce: Citát | Archiv

Radost, kterou lze zakoušet v rodině, není něco nahodilého a nenadálého

Základem radosti je však vždycky přítomnost Boha

Pravá radost, která se zakouší v rodině, není něco nahodilého a nenadálého.

Je to radost, která je plodem hluboké mezilidské harmonie,
jež umožňuje zakoušet, jak krásné je být spolu
a vzájemně si pomáhat na životní pouti.

Základem radosti je však vždycky přítomnost Boha,
Jeho přívětivá, milosrdná a trpělivá láska ke všem.

Pokud rodina neotevře dveře Boží přítomnosti a Boží lásce,
ztrácí harmonii, převládnou individualismy a radost se vytrácí.

Avšak rodina, která žije radostí – radostí z života
a radostí z víry - spontánně ji předává,
je solí země a světlem světa, kvasem celé společnosti.

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno
Plné znění promluvy papeže Františka je zde

Autor: papež František

Související texty k tématu:

Rodina
- Bůh dokáže proměnit těžkosti v rodině na zázrak (papež František)
- Jak dnes žijeme rodinu
- Krize svaté rodiny (Karl Rahner)
- Rodina nazaretská: nenechali se omezovat nesnázemi a problémy...
- Rodina se skládá z lidí, tedy z hříšníků
- Jak moc lze předat víru v rodině?
- Obyčejný život Svaté rodiny (Sv. Terezie z Lisieux)
- Osudy Svaté rodiny nejsou tak idylické, jak se mohou na první pohled jevit...
- Pán nám vrátí všechny drahé, kteří od nás odešli (Papež František)
- Rodina, která se modlí, je nezničitelná
- Rodina nazaretská: skutečně naš ideál?
- Rodina - soubor tematických textů
- Téma rodina na webu vira.cz

Bible na neděli

1. 2. 2026, 25. 1. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 8,23b - 9,3; Žalm Žl 27,1.4.13-14; 1 Kor 1,10-13.17
Mt 4,12-23

Obtíže prvních let církve se samozřejmě podobají i obtížím naší doby. Je tak snadné přijmout jako vzor nějakého obdivovaného člověka, je lehké ulpět se svými sympatiemi na někom, kdo je nám svou povahou blízkým. Ale křesťanství je dobré a pravé jen tehdy, když člověk ulpí naprosto jednoznačně na Kristu. To neznamená, že lidmi pohrdne. To znamená, že ani nepřehlédne Ježíše, který byl také za něho ukřižován. A čím více a plněji člověk Krista přijme za svého, tím širší srdce pro druhé bude mít. Nemusí volit mezi Pavlem, Apollem a Petrem. Když je Kristův, může všechny milovat a nikoho si nemusí přivlastnit.

Zdroj: Nedělní liturgie