Sekce: Kázání

Maminka odešla na nákup

Maminka odešla pryč na nákup. Představte si tu situaci. Asi jste jí už alespoň jednou zažili. Budeš na ni čekat? Budeš se těšit na to, až se vrátí?

Je možné, že by se nechtěla vrátit? To je naprosto nemožné, vždyť mě má ráda, nikdy by mě neopustila. Až přijde, něco mi možná přinese, ale hlavně bude se mnou. Když je pryč, tak se to sice dá vydržet, ale lepší je to, když je zase doma a jsme spolu.

S Ježíšovým příchodem je to podobné. Má mě rád a tak se mohu spolehnout na to, že přijde. A i když si třeba neumím představit, jaké to bude, nemám se čeho bát. A bude to pro mne ještě hezčí, než když se vrátí domů maminka.

Témata: kázání, homilie

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

18. 10. 2026, 11. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.