Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
12. neděle v mezidobí B / Petr Šabaka

 

Kdo to jen je

Promluva 12. neděle mezidobí B

„Zděsili se velikou bázní a říkali jeden druhému:  ‚Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?‘“ (Mk 4,41). Zúčastnil jsem se sedmdesátikilometrového pochodu. Organizovala ho armáda. Byl to pochod čtyř až šestičlenných družstev. Byl to velice náročný pochod. Náročný mimo jiného i v tom, že do cíle muselo dojít celé družstvo. „S kým půjdu? Vždyť je neznám? Mohu se na ně spolehnout?“ To byly moje otazníky.

Prvních dvacet kilometrů jsme udržovali velice svižné tempo, pak ale nastal zlom. Začaly se projevovat známky „opotřebení“. Na povinnou přestávku v polovině jsme se těšili. Poté však přišla těžší etapa: noc, déšť, únava, bolesti, kilometry před námi. Vzdálenosti se nám subjektivně začaly prodlužovat. Zjištění, že dva z naší šestice nikdy žádný pochod vlastně neabsolvovali, bylo pro mne zdrcující. A zrovna to byli dva, kteří měli veliké bolesti nohou. Do cíle dvacet kilometrů, ubíhající čas a belhající se společníci. Pět kilometrů před cílem bylo už opravdu zle. Najednou však přišel impulz, ani nevím, kde se vzal: vzájemné povzbuzování: „Musíme dojít! Dokážeme to!“ Bolesti ustoupily. Poslední dva kilometry jsme dokonce klusali. Cíl byl dosažen.

Proč o tom hovořím? Lidé, kteří nás obklopují, jsou pro nás více tajemstvím než knihou, kterou důvěrně známe. Stačí málo, přiblížit se k osobním limitům, k hranicím únosnosti, k neobvyklé zátěži a najednou vedle sebe máme někoho úplně jiného. Někdy je to zjištění bolestné, zvlášť pokud dotyčný selže, projeví se jeho slabost, nedokonalost. Jindy s obdivem a bázní vzhlížíme k vnitřní síle a velikosti jeho charakteru.

Přeji nám všem, abychom měli odvahu žít s druhými a pro druhé, abychom se s nimi nebáli vyplout na vratké a bezbřehé moře a riskovali tak všechny skutečné i domnělé jistoty. A přeji nám všem, abychom se přesvědčili, že nás ti, k nimž chováme důvěru, podpoří, podrží, neopustí, doprovodí až do cíle. Bůh to dokáže, dokážeme to i my?

Čtení z dnešního dne: Pondělí 11. 5. 2026, Pondělí 6. velikonočního týdne

Sk 16,11-15;

Komentář k Sk 16,11-15: Lydie zve Pavla a jeho doprovod do svého domu. Kéž je nám tato srdečnost a pohostinnost vzorem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý Pankrác (svátek 12.5.)

(11. 5. 2026) Svatý Pankrác zemřel mučednickou smrtí pro Krista, když mu bylo pouhých čtrnáct let. Stalo se tak 12. května roku 304

Letnice, Svatodušní svátky... datum

(10. 5. 2026) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)…

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy 10. 5. 2026

(7. 5. 2026) 6. neděle velikonoční, cyklus A / Tak jako v apoštolských dobách i dnes Bůh chce konat mocné činy. Proto…

Den Evropy - 9.5.

Den Evropy - 9.5.
(7. 5. 2026) Krátce po druhé světové válce, dne 9. 5. 1950, představil Robert Schuman - tehdejší francouzský křesťanský…

Maria důvěřovala Bohu, i když nic nedávalo smysl

Maria důvěřovala Bohu, i když nic nedávalo smysl
(6. 5. 2026) Když se řekne Panna Maria, mnoha lidem se vybaví zbožné obrazy, sladce poklidná tvář a svatozář. Jenže skutečný život…