Vyskočilová Ludmila | Sekce: Kázání

Maminka na nákupu

Vzpomínáte si, o čem jsme si povídali minulou neděli? O tom, že maminka odešla na nákup. Co budu dělat, až budu doma bez ní? Budu dělat nepořádek, něco rozbiji, aby byla smutná, až se vrátí? Nebo budu sedět jak pecka a zlobit se, proč jí to tak trvá? Nebo si na ni vzpomenu a udělám něco, co ji potěší, až se vrátí? Třeba zametu v předsíni? Co když při tom zametání něco shodím a rozbiji? Budu se bát maminčina návratu? Maminka přece pozná, že jsem věc nerozbil schválně a zlobit se nebude, bude mít radost, že jsem ji chtěl potěšit. Má raději mě než hrnek nebo vázu.

Podobně mohu čekat na Ježíše. Taky mám víc možností: Můžu na něj zapomenout, můžu se zlobit, že když se stále ještě nevrátil, nebudu už na něj čekat. Asi nejlepší možnost bude na něj nezapomínat a udělat mu něčím radost. (V adventní cestě na tuto neděli bude nabídnuta možnost, co konkrétně dělat.)

Autor: Vyskočilová Ludmila

Témata: kázání

Mediálně spolupracujeme:

konference.cho.cz

celostatnisetkanimladeze.cz

festivalunited.cz

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

22. 5. 2022, 29. 5. 2022

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 15,1-2.22-29; Žalm 67; Zj 21,10-14.22-23
Jan 14,23-29

Církev zakouší nejednu složitou situaci. Nejde jen o správné porozumění víře a její věrné zachovávání, ale i o běžné zajištění fungování. A k tomu Pán říká: „Pokoj vám dávám“. Pokoj je stav srdce, když je v klidu, bez ohrožení, strachů… Ježíšův pokoj je darem Ducha svatého. I uprostřed otázek, starostí, dokonce uprostřed válečných hrůz umí Bůh vstupovat do srdce a vnášet pokoj. Tento pokoj je živý, tvůrčí, protože ho přináší Boží Duch. Je to pokoj, který nenechává věci ležet ladem, ani nejde o rezignaci či lenost. Je to pokoj, který motivuje, vítr, který vede loď, aby plula do cíle.