Období během roku (cyklus B)
27. neděle v mezidobí B / Petr Šabaka

Pravé evangelium

Promluva v pondělí 27. týdne mezidobí II. cyklus

„Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak“ (Gal 1,7). Nejprve výrok apoštola Pavla otočím: jaké je to pravé evangelium? Můžeme odpovědět, že evangeliem je Ježíš sám. Jak ho můžeme pozorovat, naučit se mu? Jeho osobnost se například zrcadlí v blahoslavenstvích: on je chudý v duchu, pláče pro člověka, je tichý a pokorného srdce, je chudý, hladový, žíznivý po spravedlnosti, milosrdný, čistého srdce, nositel pokoje, míru a usmíření, nakonec je pronásledován pro nepravosti nás všech, aby mezi nás vnesl spravedlnost Boží. Takový je ideál křesťana, který má se stát Kristovým napodobitelem, učedníkem, ale zároveň i hlasatelem.

Evangelium dnešního dne můžeme rozdělit na dvě na sebe navazující témata: co dělat, abychom měli život věčný, a odpověď na otázku kdo je náš bližní.

Milovat Boha a bližní máme konkrétními skutky, jednáním. Láska k Bohu se proměňuje ve skutky zbožnosti. Láska k člověku, pak je vždy ke skutečnému člověku a je projevem milosrdenství. Připomíná nám to list Jakubův: „Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?“ (Jak 2,14) Jestliže to chápeme, pak „i my jděme a jednejme tak“ (srov. Lk 10,37).

Autor: Šabaka Petr

Témata: evangelium Ježíš kázání, homilie Následování Krista, učednictví, život z víry

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

1. 11. 2026, 25. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 22,20-26; Žalm Žl 18,2-3a.3bc-4.47+51ab; 1 Sol 1,5c-10
Mt 22,34-40

Člověk by byl v pokušení říci, že některé Ježíšovy odpovědi jsou až krutě jednoduché. Neposkytují pro svou jednoduchost žádný prostor k úniku a chytračení. Slova o lásce k Bohu a k bližnímu tak, jak je evangelium tlumočí, zahrnují prakticky celý lidský život a všechny vztahy. Milovat Boha nade vše a bližního jako sebe sama vlastně znamená říkat opakovaně „ano“ všemu, co Bůh stvořil, a snažit se vše vnímat takové, jak to Bůh stvořil. Každé takové „ano“ nás Bohu přibližuje. Každé „ne“ nás vzdaluje. Ježíšův příkaz lásky opravdu není jen nabádáním ke zdvořilosti nebo ke sladkým úsměvům. Je to výzva k nejhlubší pravdivosti života.