Tichý Radek | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
29. neděle v l m / Co znamená dávat císaři co je jeho? / body kázání po parlamentních volbách

Dát císaři, co je císařovo znamená žít jako občané země, kde se nacházíme, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem za tuto zem, která může znamenat jak placení daní a uznávání autority, tak protesty a bojkot rezistenci – jestliže to spravedlnost vyžaduje. I toto může být to, co je třeba dát císaři...

 

Mt 22,15-21 / Dávejte, co je císařovo, císaři, co je Boží, Bohu.

Farizeové odešli od Ježíše a uradili se, jak by ho chytili za slovo. Poslali k němu své učedníky zároveň s herodovci, aby mu řekli: „Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a že učíš cestě k Bohu podle pravdy. Nedbáš lidských ohledů, nehledíš totiž na to, čím kdo je. Pověz nám tedy: Co myslíš, je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“ Ježíš prohlédl jejich zlý úmysl a odpověděl: „Co mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz, kterým se platí daň!“ Podali mu denár. Zeptal se jich: „Čí je to obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“

***

 

Je to zřejmě Boží prozřetelnost, která nám o tomto víkendu dala evangelium, které jsme právě slyšeli (22.10.2017 byl den po parlamentních volbách – pozn. redakce webu).

• Také úlisnost, lichotky a pokrytectví tazatelů s cílem uškodit nevinnému – nám mohou evokovat jednání některých, kteří se ucházeli o naši přízeň ve volbách.

 

Spor o to, zda platit daň císaři, je samozřejmě léčkou na Ježíše,

ale je také sporem, který byl zřejmě živý i v každodenním životě tehdejší židovské společnosti:

• zda je mravné podřídit se moci okupantů, nebo zda je mravné proti nim vést odboj
• zda se mohou používat mince, na kterých
  • je nejen proti zákazu Božího zákona vyobrazen člověk,
  • ale je tam také nápis, že císař je synem Božského Augusta, že je velekněz, a že císařovna Livie je bohyně míru – a které jsou tedy rouháním.

 

Připomeňme,

• že Židé byli povinni odvádět daně Římu,
  • totiž daně z majetku, zejména vlastnictví pozemků
  • a daně z hlavy – tato daň se platila ve výši denní mzdy, proto také v dnešním evangeliu vystupuje denár – mince v hodně denní práce.
• Odváděli dále poplatky z obchodu a prodeje
• A také chrámovou daň, neboli daň místním židovským náboženským autoritám.
  • Na jiném místě v Matoušově evangeliu máme zachyceno, že Ježíš posílá Petra, aby ulovil rybu, která bude mít v ústech peníz právě na zaplacení chrámové daně.

 

Připomeňme také,

• že peníze nesoucí obraz císaře bylo nemožné použít pro chrámový kult
• proto na chrámovém nádvoří měli svoje stoly směnárníci, kteří prodávali chrámové mince, kulticky nezávadné.
• Zatímco tyto směnárníky Ježíš důtkami vyhnal, protože z Boho-služby udělali svůj kšeft.
• V dnešním příběhu vystupuje ještě jinak.

 

Ježíšova odpověď je především vysmeknutím se z nastražené léčky, je odražením útoku těch, kdo se proti němu umluvili:

• Když říká, ať mu ti, kdo se ptají, podají denár,
• Ukazuje, že on žádnou rouhačskou minci s podobiznou císaře nemá
• A že jestliže ji mají učedníci farizeů a herodiáni ve své kapse denár s podobiznou císaře mají, kompromitují sami sebe.  

 

Nicméně na tu hlavní otázku, Ježíš neodpověděl.

• A jak jsme řekli, byla to zřejmě nejen léčka, ale také otázka, na kterou by mnoho upřímných a spravedlnost hledajících židů rádo znalo odpověď.

 

Dát císaři, co je císařovo

• znamená žít jako občané země, kde se nacházíme, se všemi důsledky, které to má:
• se zodpovědností a spolupodílem za tuto zem,
• která může znamenat jak placení daní a uznávání autority,
• tak protesty a bojkot rezistenci – jestliže to spravedlnost vyžaduje. I toto může být to, co je třeba dát císaři.

 

Když církev ve své nauce (GS) říká,

• že se neváže na žádný politický systém a že je nutné rozlišovat, co dělají v politice jednotlivé křesťané svým jménem jako občané vedení křesťanským smýšlením, a co dělají jménem církve
• tak to není alibismus, ale právě vyjádření toho, že dávat politické rady na všeobecné úrovni je nemožné.

 

Dát císaři, co je císařovo znamená nezavírat oči před tím, že ještě nejsme v nebi, že žijeme ve světě a v lépe či hůře uspořádané společnosti.

• Ale bohužel to ale není návod na to, jak jednat v konkrétním politickém uspořádání,
• kterou stranu volit
• a už vůbec to není návod pohrdat nebo ponižovat ty, kdo o těchto věcech smýšlí jinak, než my.

 

Dát Bohu, co je Boží – to je skutečnou pointou dnešního setkání Ježíše a jeho tazatelů.

• Jako je na minci vyražen obraz císaře
• Tak je také na lidské tváři vyražen obraz Boží.
• To člověk, život každého z nás je to, co je Boží a co má být dáno Bohu.

 

Hledejte nejprve Boží království a všechno ostatní vám bude přidáno, říká Pán Ježíš o pár kapitola evangelia dříve.  

• Bude vám všechno ostatní – také poznání toho, co je spravedlnost, co je třeba dělat a také odvaha správně jednat vůči autoritě dobré či zlé.

 

Jestliže o toto budeme usilovat na prvním místě, o hledání Božího království a o to, abychom Bohu patřili celým svým životem – pak budeme umět také dát císaři to, co jemu patří, ať už podporu, nebo odboj. 

(P. Radek Tichý, farnost Praha -Stodůlky, zveřejněno se svolením)