Vyskočilová Ludmila | Sekce: Kázání

Maminka je za dveřmi

Vánoce už budou za necelý týden a jestli si vzpomínáte, minulou neděli jsme skončili u toho, že maminka, která odešla na nákup, se vrací, už je blízko. Naše povídání končí a tak už asi uhádnete, že teď už nám zbývá poslední část jejího návratu - je za dveřmi. Budu jako myš sedět a dělat, že nejsem doma? Nebo budu čekat za dveřmi a nechám ji, ať hledá po taškách klíče a otevře si sama? Nebo budu mít takovou radost, že už je konečně zas se mnou, že jí otevřu dřív, než dojde ke dveřím a budu v nich čekat?

Na Ježíše mohu čekat podobně. Zas mám víc možností a určitě nejlepší bude ta poslední, kterou si vybrala i Maria.

Autor: Vyskočilová Ludmila

Témata: kázání, homilie

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

27. 9. 2026, 4. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 18,25-28; Žalm Žl 25,4-5.6-7.8-9; Flp 2,1-11
Mt 21,28-32

Boží trpělivost nás sice neopravňuje k nezodpovědnému jednání, ale může pro nás být zdrojem velké naděje, zvlášť když přemýšlíme o životní cestě našich blízkých, kteří na evangelium nedbají. Je tu vždy naděje, že se budou podobat tomu synu, který řekl: „Ne!“, a přece nakonec na otcovu vinici šel. Právě tak ale máme přijmout výstrahu pro sebe samotné. Naše „Ano!“ je jen slibným začátkem, po němž má následovat vlastní práce, uskutečňování našeho rozhodnutí víry. Je to nárok na naši vytrvalost a na důvěru, se kterou dáváme své síly Bohu. Ale je to také zdroj jistoty, že nejdůležitější schopnosti svého života nedáváme nezodpovědně všanc.