Období během roku (cyklus B)
4. nvlm B / Radek Tichý

Sestry a bratři, čtete předmluvy či úvody knih? Někteří lidé je ze zásady vynechávají.

Ale když ve škole čtu diplomky studentů, čtu samozřejmě nejprve úvod a závěr – protože tam se člověk dozví vše podstatné.

Dnešní evangelium popisuje Ježíšův první zázrak v Markově evangeliu.

Tento příběh je tedy jakousi předmluvou celého dalšího Ježíšova díla, všech jeho zázraků.

Mohli bychom mluvit o tom, že Ježíš vyhání zlého ducha, protože přišel, aby lidstvo osvobodil od zla.
Mohli bychom si všimnout, že jeho slovo je mocné, že tedy on je tedy Slovo, které není kecama, ale slovem Božím, které se stalo tělem.

Vyberme si z toho všeho jedinou věc, a tou je, že se Ježíšův první zázrak uskutečnil v sobotu.

Sobota je den sedmý, den Hospodinův.

Bůh stvořil člověka šestý den, stvořil ho jako muže a ženu a sedmý den odpočinul od svého díla:

aby se on sám radoval z člověkovy blízkosti
a především aby se člověk mohl radovat z Boží blízkosti.
Aby si člověk nemohl stěžovat – Bůh pořád něco dělá, vůbec na mne nemá čas. Proto Bůh sedmý den nepracuje.
Sedmý den je učiněn pro člověka, říká Ježíš.
Proto taky přikázání zakazuje dělat sedmého dne cokoli jiného, než odpočívat a chválit Boha – protože k tomu jsme byli stvořeni.
Byl jsem stvořen, abych tebe uctíval, zpívá se v jedné písničce.
V listu Židův potom čteme, že na místo tohoto Božího odpočinutí je možné vejít jen díky Ježíšovi.
Ježíš v den sobotní odpočinul v hrobě, protože nám svou smrtí otevřel průchod na místo odpočinku v Boží blízkosti. Den Ježíšova vzkříšení dovršuje sedmý den stvoření, dokončuje jej.

Ježíš tedy koná svůj první zázrak sedmého dne jako předmluvu celého svého díla,

aby ukázal, že on přichází vrátit původní harmonii stvoření a ještě ji překonat.
že nás přichází uvést do Božího odpočinutí, do Boží blízkosti.

Protože je sedmý den zasvěcen Bohu, je skutečnost, jak my sami jej trávíme dobrým testem, kdo je náš Bůh.

Jestliže v neděli čteš Boží slovo a chválíš Boha, je zřejmě tvým Bohem náš Bůh.
Jestliže jsi v neděli se svou rodinou, která je obrazem Nejsvětější Trojice, Bohu díky za to.
Jestliže ale v neděli pracuješ – není tvým bohem náhodou práce?
Jestliže sedmý den jdete na nákup – není vaším bohem jídlo, hromadění, nebo majetek?
Jestliže se sedmý den učíš nebo dovolíš svým dětem, aby se v neděli dělaly úkoly – není tvým bohem škola?!

To co je ve starém Zákoně je obrazně popsáno,

Jak Izraelité na poušti, kteří vyšli sbírat manu sedmý den, sbírali zbytečně, nic nenašli.
Jsem zažíval na vlastní kůži na střední, – když jsem se v neděli učil – nic z toho jsem nikdy nepoužil. V pondělní písemce nebo zkoušení se to neobjevilo. Protože nedělní práce není požehnaná.
Musím vyznat, že když někdy v neděli zajdu na rychlý nákup něčeho, co mi chybí, vždycky se z toho zpovídám. Protože to je něco, co do neděle nepatří.

V Bibli máme jedno krásné zaslíbení, které se týká sedmého dne:

Zastavíš-li svou nohu sedmý den,
nebudeš-li vyřizovat své záležitosti v den mně zasvěcený,
nazveš-li sedmý den svou rozkoší a Hospodinův svátek úctyhodným,
tu bude tvá radost v Hospodinu.
Tehdy budeš volat, a Hospodin odpoví, křičet o pomoc, a on řekne: „Zde jsem!“
Hospodinova ruka není krátká, aby nemohla pomoci, není nedoslýchavé jeho ucho, aby neslyšelo.
Ale vaše nepravosti jsou přehradou mezi vámi a vaším Bohem.
(To je z proroka Izaiáše).

Pokud máme občas zkušenost s nevyslyšenou modlitbou