Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Aleš Opatrný | Sekce: Kázání

Velikonoce - triduum
Velký pátek / komentář biblických textů Stůl slova / Aleš Opatrný

Skutečným centrem dnešní liturgie je kříž (nikoli Boží hrob). Kříž je totiž symbolem zástupného utrpení, viditelné znamení smrti, která byla za nás. V Ježíši jsou tedy ukřižovány naše hříchy a jím jsou převzaty naše bolesti.

Velký pátek

Rozbor textu

1. čtení
Iz 52,13 - 53, 12
V postavě trpícího služebníka bývá viděn neznámý člověk nebo celý trpící Izrael - služebník Hospodinův, v křesťanském prostředí je pak jakožto naplnění těchto předobrazů viděn sám Ježíš. Utrpení tohoto služebníka je předkládáno jako utrpení zástupné. Vzal na sebe naše bolesti a hlavně naše nepravosti. On je nese s poslední závažností, on jediný je může donést až k Bohu. A on je také promění v odpuštění - spásu.

Celá tato strastiplná cesta Božího služebníka je už sama o sobě povýšením (viz Janovo evangelium), je naplněním Božího plánu a je ve prospěch mnohých, tedy všech.


2. čtení
Žid 4,14-16; 5, 7-9
Pohled listu Židům spojuje ještě více utrpení Ježíšovo s naším osudem. Ježíš ví, co je to slabost a bolest, není myslitelné, že by s námi neměl soucit. Na rozdíl od mnoha pozdějších pohledů křesťanů vidí Nový zákon, a zde právě list Židům, Ježíše zcela na straně hříšníků jako soucitného pastýře, který se k nim neuvěřitelně hluboko sklání. Je-li člověk v bídě, má v té bídě hledat Krista přímo, nemusí čekat, až se z ní dostane, mohl by v ní zůstat.


Evangelium




K úvaze
Skutečným centrem dnešní liturgie je kříž (nikoli Boží hrob). Kříž je totiž symbolem zástupného utrpení, viditelné znamení smrti, která byla za nás. Mohu právě na tom kříži vidět sebe, divit se, jak to, že tam nevisím. Byl bych tam právem. V Ježíši jsou tedy ukřižovány naše hříchy a jím jsou převzaty naše bolesti. Proto je druhým hlavním bodem liturgie velká přímluvná modlitba za celý svět. Je vyjádřením naší víry, že Ježíš zemřel skutečně za celý svět, že jeho oběť a láska má mít pro všechny lidi smysl. Ježíš nás nese i s našimi bolestmi a s našimi hříchy, proto byl jeho kříž tak krutý. Znamená to ale, že pokud mu věříme, nikdy nemusíme nést celou váhu naší bolesti, našeho hříchu, že nikdy zcela neneseme sami sebe, svůj osud v celé jeho váze. Mimo jiné jsme tak uvolněni k nošení křížů našich bližních, uvolněni pro účinnou lásku.

 

 

Se svolením převzato z knihy Stůl Slova,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

 


Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Velikonoce
 - samostatná velikonoční stránka 
Velikonoce (jen) na webu pastorace.cz zde

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 22,20-26; Žalm Žl 18,2-3a.3bc-4.47+51ab; 1 Sol 1,5c-10
Mt 22,34-40

Člověk by byl v pokušení říci, že některé Ježíšovy odpovědi jsou až krutě jednoduché. Neposkytují pro svou jednoduchost žádný prostor k úniku a chytračení. Slova o lásce k Bohu a k bližnímu tak, jak je evangelium tlumočí, zahrnují prakticky celý lidský život a všechny vztahy. Milovat Boha nade vše a bližního jako sebe sama vlastně znamená říkat opakovaně „ano“ všemu, co Bůh stvořil, a snažit se vše vnímat takové, jak to Bůh stvořil. Každé takové „ano“ nás Bohu přibližuje. Každé „ne“ nás vzdaluje. Ježíšův příkaz lásky opravdu není jen nabádáním ke zdvořilosti nebo ke sladkým úsměvům. Je to výzva k nejhlubší pravdivosti života.

Zdroj: Nedělní liturgie

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.
(22. 10. 2026) Antonín Maria Klaret se narodil roku 1807 do velmi neklidného Španělska. Za svou aktivitu musel do vyhnanství. Jako na…