Celé Boží bytí naslouchá i tomu nejtižšímu zašeptání naší duše, - archív citátů

Opatrný Aleš | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus C)
Slavnost Narození Páně - C - Za svítání / Stůl slova - Aleš Opatrný

Narození Páně - C - Za svítání

Rozbor textu

1. čtení
Iz 62,11-12
Obnova Jeruzaléma po návratu z babylonského zajetí byla pro Izrael velkým a výmluvným symbolem. Byla jednak znamením Hospodinovy slitovnosti a věrnosti, a také znamením Hospodinovy moci. Tato obnova nebyla možná pouhou silou a schopností vyvoleného národa. Podobně, jako není možná obnova stvoření bez Mesiáše. I ten je z věrnosti Boží darován.


2. čtení
Tit 3,4 - 7
Na rozdíl od všech lidských projektů, které vždy podstatně závisí na lidské vytrvalosti a schopnosti, případně na bohatství a moci, staví Boží plány s lidmi na daru. Boží slovo znovu a znovu neúnavně ukazuje, že spása skrze Krista je suverénní dar Boží.


Evangelium
Lk 2,15 - 20
Evangelium nemluví v souvislosti s Ježíšovým narozením téměř o žádných viditelných mimořádných jevech - snad jen s vyjímkou velmi střídmé zmínky o Božím jasu a andělích. To, co bylo k vidění v Betlémě, bylo velmi obyčejné: novorozenec a jeho matka. Ale to, co bylo o dítěti řečeno - a co navazuje na Starý zákon - je cenné. Proto to Maria uchovávala v srdci.


K úvaze
"Ze svého milosrdenství nás spasil", "ne snad proto, že my jsme vykonali něco dobrého" - to jsou slova, která je třeba podle Mariina vzoru uchovávat v srdci.

Marně bychom ale oslavovali narození Ježíše, kdybychom neprožili, nevzali za své, že jsme spaseni v koupeli znovuzrození ve křtu. A nejen to. Obnovil nás Duchem. Dal nám ho v hojnosti. Dal nám věčný život. Nelze jinak - od dítěte v jeslích je třeba projít okolo křtu v Jordánu přes horské kázání až na kříž - a nejen tam. Je třeba dojít až do Jeruzaléma o svátku Letnic. Tam začíná žít církev - Ježíšovo tělo. Tam začínáme žít věčný život i my - a Duch je jeho prvním závdavkem. Až od Letnic jsme schopni jít do Betléma a plně vidět "co se tam stalo". Je-li narození dítěte velkou věcí, pak znovunarození hříšného člověka skrze křest a vylití Ducha je zázrakem nesrovnatelně větším. Snad to všichni ze své vlastní zkušenosti známe.


Myšlenky k promluvě
Lk 2,15-20
Není žádným převratným zjištěním, že jsme zasahováni množstvím obrazů, informací, podnětů. Patří k nim ostatně i betlémská scéna, kterou v těchto dnech uvidíme asi mnohokrát na pohlednicích, obrazech nebo jako různě vytvořené Betlémy. A bohužel jsme v nebezpečí, že toto množství podnětů budeme vnímat velmi povrchně. Sice nás potěší a řekneme si, že by bez Betlémů vánoce nebyly vánocemi, ale to vůbec neznamená, že nám tyto podněty zůstanou v srdci. A že o nich budeme i v dalších týdnech rozvažovat. Ale můžeme si takovouto povrchnost dovolit? Můžeme být jiní, než Maria, která rozvažovala o tom, co o Ježíšovi slyšela od pastýřů? Vždyť my o něm slyšíme z Božího slova, tedy z Písma a slyšíme o něm z učení církve. Můžeme to jen tak nechat být? Neukládat si to v srdci a neuvažovat o tom? Nespleťme se! Uchovávat něco v srdci znamená víc, než si jen cosi pamatovat. V srdci si ukládáme to, co je důležité, co je nejcennější, s čím chceme žít. Tam opravdu také patří tajemství vánoc. Nezapomeňme na to. Dárky jsme rozbalili, překvapení z nich je minulostí, ozdobné vánoční papíry jsou už na cestě mezi odpadky. Ale tajemství Kristova narození, tajemství jeho osoby - to je to, co v nás má zůstat živé a co v nás má růst. Bez denního živení se Božím slovem a bez modlitby, která je opravdovým setkání s Bohem, v nás ovšem nic Božího neporoste. Poroste leda pocit marnosti nebo únavy. A o to jistě nestojíme.
Témata: kázání

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 8,23b – 9,3; Žalm 27; 1 Kor 1,10-13.17
Mt 4,12-23

Ježíš velmi často mluví o Božím království (království nebes). Označuje tak skutečnost přítomnosti Boží na zemi. Bůh nepřijde až jednou, někdy… Kde je Bůh přítomen, tam přichází i Boží království. On, Ježíš, je Boží Syn. To tedy znamená, že s jeho příchodem je přítomno i Boží království! Proto je tak blízko. Ale Pán ví, že bez vnitřního otevření se Bohu je fyzická blízkost jen pramálo platná. Ti, kdo se však vydají za Kristem, zakusí moc a sílu tohoto království nebes. A nestane se to někdy na konci věků, ale již nyní! Apoštolové by o tom mohli vyprávět…
Další úvaha k tomuto textu:
A na jeho slovo … opustili všechno. Jak velkou sílu mělo Kristovo slovo, že dokázalo změnit tak náhle a radikálně život těch rybářů. Opustili jistotu povolání, obživy, rodinného zázemí, aby šli s neznámým potulným kazatelem, do neznámých míst. Opustili všechny jistoty, protože našli tak pevnou jistotu v Kristově slově.
https://www.pastorace.cz/Kazani/3-nedele-v-mezidobi-a-sli-za-nim

Zdroj: Nedělní liturgie

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2020) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2020) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

František Saleský (svátek 24.1)

(23. 1. 2020) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2020) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Hudba spojuje

(19. 1. 2020) Jako místo setkání pro všechny křesťany různých církví na Praze 6 a jejich přátele vznikl kulturní projekt Koncert…

Knižní tip: S Bohem v Rusku - Walter Ciszek

Knižní tip: S Bohem v Rusku - Walter Ciszek
(15. 1. 2020) Walter Ciszek se narodil v rodině polských emigrantů. Po vstupu k jezuitům se přihlásil k misijní práci…

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2020) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2020) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině…

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2020) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno…