Každý ať Krista následuje podle své životní situace a tomu odpovídající formou. - archív citátů

Opatrný Aleš | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
Slavnost Nejsvětější Trojice / Stůl slova - Aleš Opatrný

Znalost Trojice není uspokojením naší zvědavosti vůči Bohu, ale je vyzváním k účasti na vnitřním tajemství Božím. Účastí na životě Božím roste naše poznání Trojjediného Boha.

Nejsvětější Trojice

Rozbor textu

1. čtení
Ex 34,4b-6.8-9
Nejde zde ani tak o výstup na horu Sinaj, jako o charakteristiku Hospodina. Je milosrdný, milostivý, shovívavý. V dějinách spásy to mnohokrát a mnoha způsoby ukázal. V našem osobním životě jistě také.


2. čtení
2 Kor 13,11-13
V závěru druhého listu Korinťanům jmenuje Pavel tři osoby Trojice. Nedefinuje je, ale takřka mimochodem naznačuje, že jde stále o Boha, a to o jednoho, i když mluví o Bohu, o Ježíši Kristu i o svatém Duchu. Definice Nejsvětější Trojice jsou pobiblickým teologickým dílem. Ale vědomí o existenci osob Trojice a jejich vzájemném vztahu je ovšem v Novém zákoně přítomno.


Evangelium
Jan 3,16-18
Zde vyjádřený vztah Boha ke světu vypovídá mnohé o Bohu samém. Bůh, který nenávidí hřích, miluje (hříšný) svět. Nikoliv kvůli hříchu, ale kvůli lidem. Tento vztah je vyjádřen činem - posláním Syna. Syn - Ježíš tak způsobem své existence vypovídá o tom, jaký je Bůh ke světu a k člověku. Tato výpověď vyzývá k víře, která se stává sama soudem - vyjadřuje lidské přijetí nebo nepřijetí Boží záchrany.


K úvaze
Je dobré přijmout pedagogiku Písma, pokud jde o Nejsvětější Trojici. Nikde ji nedefinuje, nikde ji nevysvětluje a přece s ní stále počítá. Jinak řečeno: ukazuje osoby Trojice a jejich vztahy. A z toho všeho je stále patrné, že tito tři jsou jedno.


Myšlenky k promluvě
Nelze dost dobře najít biblický text, který by nás sám o sobě a úplně přiváděl k tajemství Trojice. Je to vidět i na výběru textů pro dnešní svátek. Všechny mluví o tajemství Boha, ale žádný z nich tajemství Trojice v nějakém souhrnu neprezentuje. Protože toto tajemství Božího bytí vystupuje z Písma jako celku.

Jak přistoupit k dnešnímu svátku? Boha přece oslavujeme každou neděli, vlastně denně a to Boha trojjediného (jiný není). Co je tedy vlastně náplní svátku Nejsvětější Trojice jakožto svátku? Předběžně se dá říci, že je to radost z Boha a radost z našeho poznání Boha, radost nad tím, že tajemství Božího bytí je nám alespoň v nějaké míře odhaleno.

Křesťanství není ani deismem, ani teismem - je vírou v Boha, který s lidstvem jednal a který je znám jako Otec, Syn, Duch svatý. Tedy každá skutečně křesťanská oslava Boha musí být oslavou Trojice. Pokud jde ale o pojem Trojice, potom si musíme uvědomit, že ani v Novém zákoně, tím méně ve Starém zákoně, nečteme něco jako definici "jednoho Boha ve třech osobách". V Písmu čteme o Bohu stvořiteli, o Bohu - partneru starozákonního lidu smlouvy, o Bohu - zachránci a dál o Ježíšovi; o Ježíšovi, který zjevuje Boha jako svého Otce a o vztazích Otce a Syna (Ježíše). A dál čteme o zaslíbení Ducha a o mocném působení Ducha v rodící se i žijící církvi. A zase z textů rozpoznáváme, že tento Duch vychází z Otce i ze Syna. Tak tedy bylo poznáváno tajemství Trojice - ze zkušenosti s Božím působením, s Božím sebezjevením se ve světě. A tyto zkušenosti se velmi záhy odrazily v modlitební praxi, která formulovala své prosby skrze Syna v Duchu k Otci. Diskuze s bludy vedla potom k vybudování výkladové a pojmové konstrukce, která se snaží toto tajemství vymezit a popsat tak, aby bylo možno co nejlépe oddělit pravdu od bludu. Tak se dostáváme k pojmům osoba, přirozenost, ke vztahům uvnitř Trojice atd. a tím se také dostáváme do oblastí laikovi nesrozumitelných.

Jak se vlastně většina křesťanů s pravdou o Trojici seznámila? Dá se říci, že "od konce": naučili se závěrečnou, výslednou formulaci: "Je jeden Bůh ve třech osobách - Otec, Syn, Duch svatý", ale nepoznali ve vlastním životě Otce, Syna, Ducha, nenaučili se s nimi žít, vnímat jaksi sami vnitřní život Boží. A tak sice mnoho křesťanů zná dogma o Trojici, ale prakticky žijí na úrovni židů, znajíce jen Boha - Hospodina a jako křesťané navíc Ježíše, kterého chápou jako Boha, dočasně proměněného v člověka.

Jestliže tedy chceme někoho přivádět k chápání tajemství Trojice, potom to lze dělat dvojím způsobem:
"lidským" - když totiž vyhlásíme a naučíme tezi o Trojjediném Bohu a tu se potom snažíme pomocí více či méně zdařilých příkladů osvětlit. Člověk odejde poučen, ale velmi často vnitřně nezasažen, nevtažen do tajemství Božího.

"Božím" - když postupujeme podobně jako Bůh v dějinách spásy: učíme poznávat Otce, učíme poznávat Syna, učíme žít z Ducha a z této křesťanské praxe, vedené v duchu církve (celá liturgie, texty modliteb misálu jsou orientovány jasně a přesně trinitárně), vyrůstá pochopení jednoty osob Trojice. Člověk tak alespoň částečně vrůstá do tajemství vnitřního života Božího, které sdílí. Tento druhý postup může ovšem volit jen ten učitel, který sám Otce, Syna i Ducha rozeznává, má k nim ve svém praktickém životě osobní a diferencované vztahy.

Znalost Trojice není uspokojením naší zvědavosti vůči Bohu, ale je vyzváním k účasti na vnitřním tajemství Božím. Účastí na životě Božím roste naše poznání Trojjediného Boha. Dnešní svátek by mohl být výrazem radosti nad tímto poznáním.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.

Zdroj: Nedělní liturgie

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2019) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web…

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"
(18. 10. 2019) V říjnu 2019 zve papež František všechny pokřtěné křesťany ke slavení Mimořádného misijního měsíce. Více o našem…

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem
(17. 10. 2019) 8.–9. listopadu 2019 rekolekce na téma Eucharistie – zdroj lásky, odvahy a radosti života pořádá Pastorační…

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)
(17. 10. 2019) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2019) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2019) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2019) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný
(10. 10. 2019) Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

(7. 10. 2019) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…