Forbelský Antonín | Sekce: Kázání

Velikonoce - triduum
Velký pátek, body k zamyšlení ev. promluvě /Jan 18,1-19,42/

Opět slyšíme Zprávu o umučení našeho Pána Ježíše Krista. Situaci nám popisuje evangelista svatý Jan. Nepřipomínáme si ji proto, abychom byli zarmoucení nebo smutní, ale abychom si uvědomili a poznali, co předcházelo našemu vykoupení.

Kristus člověku ukázal cestu do života věčného, a on jej ukřižoval. Proto se nazývá tento den Velký. Přesto Kristus zde opět dokazuje Velikou lásku k člověku a dokáže využít i tuto potupu k tomu, aby člověka přiblížil k sobě.

Dnes je den přísného postu, který nám může pomoci alespoň trošku pochopit utrpení a bolest, kterou Ježíš prožíval. Není to však cílem, ale nástrojem k tomu, abychom lépe chápali cenu Ježíšovy oběti, která se při každé mši svaté znovu uskutečňuje. Dnes není sloužena mše svatá. V první části obřadu tohoto dne je bohoslužba slova, při které se čtou pašije. V druhé části uctíváme kříž a na závěr je obřad podávání svatého přijímání.

Autor: Forbelský Antonín

Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Velikonoce - samostatná velikonoční stránka
Velikonoce (jen) na webu pastorace.cz zde

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

24. 10. 2021, 17. 10. 2021

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 53,10-11; Žalm 33; Žid 4,14-16
Mk 10,35-45

Je smutné sledovat, jak sami učedníci mnohdy Ježíšovi nerozumí. Pán nepřinesl novou formu politického uspořádání či rozdělení si světa. On přinesl spásu. Dokážeme tyto skutečnosti od sebe oddělit? Zdá se, že člověk přemýšlí jen v kontextu vlastního světa, sebezajištění, ohodnocení, moci… Jak jen vysvětlit, že spása nesouvisí s otázkou peněz či politického vlivu? Jak jen přesvědčit člověka, že v jeho životě jde o cosi věčného, co nekončí např. ztrátou funkce? Vzájemné pochopení znamená hledat, co nám druhý sděluje, snažit se vcítit do jeho myšlení, strachů, radostí, vizí, jak to činí Kristus. Teprve pak je možné uplatnit kritiku, protože jsme porozuměli a můžeme vidět chyby v logické či emocionální myšlenkové struktuře člověka, kterému nasloucháme. Ale to znamená být připraven korigovat svět vlastních představ, snů a zvyků.