Papež poprvé v historii otevřel Svatou bránu ve věznici

„Chtěl jsem, aby druhá Svatá brána, kterou otevřu, byla tady ve věznici,“ řekl papež František. V rámci Jubilea naděje byla první brána otevřena v bazilice svatého Petra, poté papež vůbec poprvé zahájil Jubileum Svatou bránou ve věznici.

Papež zdraví vězně v kostele „Našeho Otce"

Při příchodu do nového komplexu věznice Rebibbia v Římě papež hovořil o důležitosti otevření Brány právě tam. Před vězeňskou kaplí, kostelem Našeho Otce, vysvětlil, že chce, aby všichni „měli možnost otevřít dveře do svých srdcí a pochopit, že naděje nikdy nezklame“.

Otevřené dveře, otevřená srdce

Poté, co papež sám prošel Svatou branou, předsedal v kostele mši svaté. V homilii se papež František zamyslel nad historickým důvodem své návštěvy a označil ji za „krásné gesto otevření“. Papež však více než k pouhému otevření dveří povzbudil přítomné vězně, aby otevřeli svá srdce. Otevřeným srdcem je podle něj bratrství.

Papež varoval před uzavřenými, tvrdými srdci, která nám brání žít. Vysvětlil, že Jubileum nám dává milost „otevřít“ srdce naději. Naděje nezklame ani v těch nejtěžších a nejnáročnějších dobách.

Naděje je kotvou

Papež František přirovnal naději ke kotvě na břehu, pevně přivázané lanem. „Někdy je to lano tvrdé,“ pokračoval, “a bolí nás z něj ruce.“ I v těchto chvílích nás však kotva naděje udržuje v pohybu vpřed, protože, jak řekl, vždy je něco před námi.

Nenechávejte ho napůl zavřené

„Když je srdce zavřené, stává se tvrdým jako kámen, zapomíná na laskavost,“ upozornil papež. Proto je třeba nechávat dveře srdce otevřené, a to i v těch nejtěžších situacích. Vyzval přítomné vězně, aby byli otevření naději, a povzbudil je slovy, že „každý ví, jak na to“.

Papež František také vysvětlil, že každý ví, zda je jeho srdce zavřené nebo napůl zavřené. Na závěr přítomným připomněl, že Svatá brána, kterou otevřel, je „znamením dveří našeho srdce“. Papež znovu požádal o modlitby a řekl skupině vězňů, že se za ně skutečně modlí a že to „není jen řečnická figura“.

Předání darů

Na závěr mše svaté někteří z vězňů a dozorců předali papeži dary, včetně miniaturní reprodukce Svaté brány, kterou vyrobili muži z věznice ze dřeva z lodí migrantů, a vězeňkyně mu věnovaly košík s olejem, sušenkami a keramikou.

Správa věznice věnovala papeži Františkovi obraz Krista jako Spasitele od bývalého vězeňského důstojníka, umělce Elia Lucenteho. Papež na oplátku věznici věnoval pergamen připomínající tuto událost.