Střelba v Praze, aneb jsou bolesti, na které nestačí žádná slova

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 2,1-11; Žalm Žl 104,1ab+24ac.29bc-30.31+34; 1 Kor 12,3b-7.12-13
Jan 20,19-23

Dnešní den můžeme považovat za oslavu vrcholného obdarování těch, kdo v Krista uvěřili. Duch svatý byl dán a je dáván, Bůh trvale uskutečňuje to, co slíbil. Tváří v tvář světu bude církev vždy slabá politickou, ekonomickou a jakoukoliv jinou světskou silou, ale může být silná Duchem, který v ní chce působit. Síla Ducha ovšem nepřemáhá především ty, kdo chtějí církvi škodit, ale hřích, který napadá jak křesťany, tak všechny ostatní. Zatímco lidé jsou někdy silní proti svým protivníkům, tedy jedni proti druhým, Bůh je silný vůči hříchu v nás. Nepřemáhá ho ovšem likvidací protivníka, ale odpuštěním. A pozemšťanu se tento způsob mnohdy zdá být velmi slabý. Proto potřebuje i věřící člověk nejednou obrácení k pravdě evangelia, aby toužil víc po odpouštějící moci Boží než po lidských vítězstvích.

Zdroj: Nedělní liturgie