13. 4. 2001 , Petr Kolář

Postmoderní zacházení s náboženskými symboly,

aneb trnová koruna nad pražským Rudolfinem.
 
Neonová trnová koruna nad pražským Rudolfinem označovala už dlouho před velikonocemi místo, kde probíhala fotografická výstava s názvem INRI. Na mnoha místech se v Praze objevil také reklamní plakát výstavy s křížem, na kterém nevisí Ježíš, ale leží nedospělá dívka.
 
Ve Svatém týdnu, tedy ve stejnou dobu, jsem byl v Českém rozhlase dvakrát přizván do vysílání, abych odpovídal na otázky redaktorů v rámci jejich "velikonočních" pořadů. Stěžejní otázka v prvním z nich zněla "Proč je Zelený čtvrtek zelený?", ve druhém vyzvídal redaktor "Co vlastně pojídal Ježíš s apoštoly při poslední večeři v den svého zatčení?"

Křesťanům v Evropě nezbylo než si zvyknout na postmodernu a její zacházení s náboženskými symboly, přitom je ovšem nadále mnozí z nás pociťují jako zlehčující a urážející. Vývoj evropské civilizace vyústil ve 20. století do hromadného zpochybňování vlastních jednotících symbolů; napříště jako by existovaly už jen symboly místní a s provizorní, dočasnou platností. Celospolečenská komunikace se tak stává stále větším problémem, zatím co se samozvaní mistři postmoderního umění a postmoderní kultury v jakémsi postmoderním amoku vrhají na zbylé systémy symbolů, které z civilizačních zřícenin ještě ční k nebi a poutají na sebe pohledy lidí.

Dovede postmoderní člověk vůbec ještě něco celým srdcem slavit, mít k něčemu úctu, při které se tají dech a zrychluje tep srdce? Dovede se ještě pro něco bezpodmínečně nadchnout? Zároveň ale narůstají počty dospělých katechumenů, křtěných v průběhu velikonoční Vigilie - jdou už do tisíců - a naznačují, že je stále nesnadnější žít v tomto smysluprázdném vakuu, kde už nic nemobilizuje lidi víc, než fronty pod lanovkami v zimě a přeplněná přímořská letoviska v létě. V mezisezóně se čeká, zatím co hloučky věřících slaví cosi, čemu většina už nerozumí. Jen ti zvídavější a otevřenější se zeptají na okrajové věci, které přitom z dálky zahlédnou. Trnová koruna v modře neonovém provedení, Zelený čtvrtek a hlavně karneval - to vše bez hlubších souvislostí. Co se to děje s evropským křesťanstvím?


Pro RaVat/ceco Petr Kolář SJ
Praha, 11. dubna 2001
 

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Středa 24.7.

Ex 16,1-5.9-15; Mt 13,1-9

Komentář k Mt 13,1-9: Bůh svým semenem nešetří. Mnohé záleží na nás. Chci mu v srdci vytvářet podmínky k příznivému růstu!

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2019) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2019) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

Je svatost pro každého? videoseriál "Víra do kapsy"

Je svatost pro každého? videoseriál "Víra do kapsy"
(17. 7. 2019) Při hledání odpovědi na otázku, zda je svatost opravdu pro každého, jsme zašli za salesiánem Liborem Všetulou, který má...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2019) z kláštera Compiègne u Paříže

Když děti (ne)poslouchají - letní vydání časopisu Rodinný život

Když děti (ne)poslouchají - letní vydání časopisu Rodinný život
(15. 7. 2019) Časopis je orientován na rodinu a rodinný život ve všech jeho pestrých podobách a projevech, radostech nebo starostech...

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2019) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Doporučujeme: Tvůj křest a biřmování s promluvami papeže Františka

Doporučujeme: Tvůj křest a biřmování s promluvami papeže Františka
(10. 7. 2019) Základem knížky je devět promluv papeže Františka věnovaných křtu a biřmování. Autor k nim připojuje svoji úvahu,...

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2019) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2019) svátek 5.7.