Nikdy nezahyne národ, dokud bratr bude bratru odpouštět... - archív citátů

2. 12. 2010

Přežila jsem - strhující výpověď o zradě, nenávisti, víře a odpuštění

Až do onoho osudného dne roku 1994 se Immaculée domnívala, že se narodila v ráji. Překrásná krajina, hory zahalené v mlze, zelená údolí a jiskřivá jezera, jemný větřík vanoucí z kopců, pronikající cedrovými lesy a vonící po liliích. Ne nadarmo Rwandu němečtí osadníci koncem 19. století nazvali "zemí věčného jara". Immaculée vyrostla v kruhu milované a věřící rodiny. Její bratři na ni nedali dopustit, laskaví rodiče dbali na vzdělání, a když dcera získala stipendium na univerzitě, všichni společně oslavovali.
Když se Immaculée roku 1994 vracela domů na Velikonoce, těšila se na prázdniny strávené se svými nejbližšími. Tehdy je ale naposledy viděla naživu. V zemi vypukla krvavá genocida. Během vražedného řádění, které trvalo tři měsíce a vyžádalo si životy téměř milionu lidí, byla brutálně vybita i její rodina. Prezident země vyhlásil do místního rozhlasu: "Zabíjejte Tutsie, kdekoli na ně narazíte - ani jednoho nenechte naživu. Zabíjejte novorozence i ty nejstarší." Práce neskončí, dokud nebudou všichni Tutsiové mrtví.

A našlo se hodně těch, kteří poslechli. Ozbrojené bojůvky pustošily krajinu, zfanatizovaný dav lynčoval nevinné a samozvaní mstitelé se s nelítostnou urputností pídili po těch, kteří ještě unikli jejich mačetám. Po celou dobu se Immaculée krčila v úkrytu maličké koupelny v domě místního pastora, kde se na ploše zhruba metr krát metr tísnilo osm žen. Namačkané ve tmě jedna na druhou, téměř bez jídla, v horku a beze slova trávily nekonečné tři měsíce. Několikrát vrazi pročesali pastorův dům, několikrát stála smrt těsně za dveřmi. Immaculée však jako zázrakem přežila. Ani po nekonečném utrpení, týdnech prožitých v hrůze a zoufalství neztratila víru a nakonec v sobě nalezla odvahu nejen přežít, ale i odpustit.

Immaculée Ilibagiza se narodila ve Rwandě a studovala na Rwandské národní univerzitě. Během genocidy v roce 1994, když Hutuové téměř vyhladili kmen Tutsiů, ztratila většinu rodiny. O čtyři roky později se vystěhovala ze Rwandy do USA a začala pracovat pro Organizaci spojených národů v New Yorku. V oučasnosti se věnuje nadaci na pomoc obětem genocidy a válek a žije na Long Islandu s manželem a dvěma dětmi.

Přežila jsem
Otevřená výpověď o zradě, nenávisti a odpuštění
Immaculée Ilibagiza

Nedávno vyšla kniha Odpustila jsem, která je volným pokračováním knihy Přežila jsem.

Čtení z dnešního dne: Sobota 22.9.

1 Kor 15,35-37.42-49; Lk 8,4-15

Komentář k 1 Kor 15,35-37.42-49: Úžasné svědectví o našem budoucím životě! A zároveň návod k životu v plnosti. Kéž dokážu tuto naději předat těm, kdo ji potřebují!

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý Václav - pracovní listy pro děti

(22. 9. 2018) Svatý Václav - omalovánka, komiks, pracovní listy a další na deti.vira.cz

Organizátoři festivalu UNITED zvou křesťanské umělce na první ročník konference ARTKO

Organizátoři festivalu UNITED zvou křesťanské umělce na první ročník konference ARTKO
(21. 9. 2018) „...a než ses tu vzal ty, tma. Prázdnota. Temno. Ale byl tu On a řekl: Budiž světlo. A to světlo jsi ty. Vyjdi z...

21.9. sv. Matouš

(20. 9. 2018) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2018) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam, kde se...

Jak se stavět k odpadlíkům od církve? (Svatí Kornélius a Cyprián, svátek 17.9.)

(16. 9. 2018) Když v roce 251 pominulo pronásledování křesťanů, mnozí z těch, kteří předtím ze strachu od víry odpadli, se chtěli do...

Teolog, který nebyl odtažený od každodenních a aktuálních problémů

(16. 9. 2018) Adolf Kajpr (5. 7. 1902, Hředle na Kladensku – 17. 9. 1959, komunistická věznice Leopoldov)