Téměř ve všech článcích podzimního čísla Teologických textů s podtitulem „číst znamení doby“ autoři skloňují slova svoboda, právo na vlastní názor, tolerance apod. Reforma církve a hledání způsobu, jak dnešnímu modernímu člověku zvěstovat evangelium jsou zde nazírány z hlediska různých teologických disciplín.
Jakoby šlo ve 20. století o ostrý střet dvou různých pojetí, na jedné straně náboženská pravda a na straně druhé náboženská svoboda. V historickém úvodu toto shrnují ve svých studiích František Holeček a Thomas R. Elssner.

V článku „Náboženské prvky v politických systémech“ poukazuje Bogdan Pelc na přebírání náboženských symbolů a prvků do různých státních uspořádání, ukazuje na určitá pojetí politických a občanských náboženství.

Nad otázkou „Jaké etické úkoly a otázky po pádu totalitního komunistického režimu a nabytí svobody před nás staví přítomnost a budoucnost?“ se ve svém článku zamýšlí Jindřich Šrajer.

Článek „Od péče o tradici k dialogu s modernou“ Ralpha Sauera pojednává o francouzské cestě při hledání cesty k znovuoživení západní církve. Stručně se zde představuje pastorační projekt francouzských biskupů, s nímž byli věřící seznámeni v ‚dopise francouzských biskupů katolíkům této země’ s motem: „Navrhnout víru dnešní společnosti“. (u nás: Francouzská biskupská konference: Pozvat současnou společnost k životu z víry, dopis francouzským katolíkům, KN Kostelní Vydří 2003) Lehce se dotýká otázky pojetí a výkonu církevní autority, nově pohlíží bez předsudků na dnešní společnost a snaží se proniknout „k srdci tajemství víry“.


***

Další texty k tématu evangelizace.


Další texty k tématu pastorace.