Svatost není ani tak výsledkem našeho výkonu, nýbrž plodem milosti, kterou člověk přijímá a na niž odpovídá. - archív citátů

6. 10. 2017 , Jaro Křivohlavý (Foto: ima)

Zdravotní stav člověka ovlivňuje i duchovní stránka

Zdravotní stav člověka ovlivňuje i duchovní stránka

Pacient bývá v očích lékaře často redukován na pouhý organismus... 

V posledních letech jsem se zabýval otázkou odpouštění – jaké má odpuštění, případně neodpuštění vliv na psychiku i na tělesný život člověka. Na základě laboratorních pokusů psychologové zjistili zajímavé souvislosti mezi odpouštěním a činností imunobiologického aparátu. Ukazuje se, že ti lidé, kteří neodpustí člověku, který jim něco zlého udělal, se vlastně poškozují („mstí“) na vlastním organismu. Lze to sledovat na imunobiologické reakci. Podstatné na těchto pracích je, že to nejsou žádné „duchozpytné úvahy“, ale výsledky laboratorních studií, prověřované klasickým statistickým aparátem průkazu signifikace rozdílů výsledků. Takové výsledky jsou pro někoho těžko přijatelné. 

V prvé řadě s tím mají problém klasičtí striktně biologicky orientovaní lékaři. Když se ovšem podobné výzkumy provádí relevantními vědeckými metodami, které tito lékaři ve svých oborech používají, odmítá se jim to těžko. Jsou nuceni se nad takovými výsledky zamýšlet. Všichni křesťané alespoň teoreticky vědí, že víra uzdravuje. K některým lidem ovšem nelze hovořit jazykem víry. Je k nim třeba hovořit jazykem vědy. A psychosomatika – výsledky vědeckých pokusů – jsou příkladem takovéhoto jazyka. 

Existuje souvislost fyzického zdraví a kvality duchovní orientace člověka, hloubky jeho víry?

Samozřejmě. Byl jsem oponentem jedné takové práce provedené ve Skotsku. Týkala se umírajících lidí. Byla to studie, která se zpracovávala tři roky v různých nemocnicích a hospicích. Měřila se kvalita života opravdu hluboce věřících pacientů i těch, kteří stojí mimo víru či jsou v ní vlažní. Snažil jsem se výsledky této studie, která vyznívá pro křesťany velmi pozitivně, zpopularizovat i u nás. 

Jak byste tedy  popsal souvislost mezi vírou a zdravím?

Začněme pojetím antropologie – vědy o člověku. Už mnozí si kladli otázku, co je člověk. Když jsem do ní nahlédl, potkal jsem se nejprve s velkým zklamáním. Přišel jsem do budovy antropologického muzea ve Vídni a nalezl tam jen srovnání kostí lidí z různých koutů světa – např. lebek eskymáků a australských domorodců. Jistě: kosti, kůstky a kostičky patří člověku, ale není to celý člověk! Člověk je víc!

Člověk nemá jen kosti! Krásně to říká Bible: na jedné straně je prach a v prach se navrátí. Na druhé straně je ale „o málo menší andělů“. O tom, co má člověk „navíc“ oproti kostlivci, hovoří např. filosofická a teologická antropologie. Jsem vděčný profesoru Janu Sokolovi, že napsal knihu o soudobé filosofické antropologii, která pojetí člověka podstatným směrem rozšiřuje.

K tématu Co je člověk? má však co říci i teologie. Teologická antropologie popisuje člověka jako „někoho, kdo má na tomto světě nejen svůj původ a své místo, ale i cíl“. Má proč žít. Může a má prožít smysluplný život! Jde o celkové pojetí člověka. Krásně to vystihuje název jednoho zahraničního časopisu: Totus homo – celý člověk. Člověk není jen to, co vidíme v tom „koženém vaku“, jak mi odpověděla na mou otázku jedna dermatoložka. K člověku patří i to, co nalézáme v jeho psychice: myšlení, cítění, vůle. Patří tam i to, kam je daný člověk směřován – ke kterým hodnotám, oč se snaží, oč mu v jádru jeho existence jde. I zde jsem se pokusil to, co mi bylo dáno poznat, dát druhým lidem k dispozici v knize nazvané „Psychologie smysluplnosti existence“.

Se svolením převzato z knihy rozhovorů: Dvě lásky,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde.

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Gn 18,1-10a; Žalm 15; Kol 1,24-28
Lk 10,38-42

V nadsázce by se dali lidé rozdělit na Marty a Marie – ty, kteří se pro samou pomoc druhým nikdy nezastaví, a sami tak místo života živoří, a ty, kteří rozvíjejí krásný život, ale bezohledně přehlížejí nouzi jiných. Ježíš odkazuje na Mariinu volbu, ale nezapomeňme, že svoji výtku říká Martě, nikoli Marii! Úryvek nemluví o tom, co řekl Marii. Je však stále aktuální výzvou: Opravdu svět, naše rodina, blízcí… potřebují tolik naší námahy, péče a starostí, že nemáme vůbec čas zastavit se a naslouchat Bohu? A co by Ježíš řekl Marii?

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2019) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2019) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

Je svatost pro každého? videoseriál "Víra do kapsy"

Je svatost pro každého? videoseriál "Víra do kapsy"
(17. 7. 2019) Při hledání odpovědi na otázku, zda je svatost opravdu pro každého, jsme zašli za salesiánem Liborem Všetulou, který má...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2019) z kláštera Compiègne u Paříže

Když děti (ne)poslouchají - letní vydání časopisu Rodinný život

Když děti (ne)poslouchají - letní vydání časopisu Rodinný život
(15. 7. 2019) Časopis je orientován na rodinu a rodinný život ve všech jeho pestrých podobách a projevech, radostech nebo starostech...

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2019) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Doporučujeme: Tvůj křest a biřmování s promluvami papeže Františka

Doporučujeme: Tvůj křest a biřmování s promluvami papeže Františka
(10. 7. 2019) Základem knížky je devět promluv papeže Františka věnovaných křtu a biřmování. Autor k nim připojuje svoji úvahu,...

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2019) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2019) svátek 5.7.