papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
Nejsvětější Trojice - B / Angelus - papež František

O této slavnosti slavíme Boha, tajemství Jediného Boha. Boha, který je Otec i Syn i Duch Svatý, tři osoby. Avšak Bůh je jeden! Nicméně Otec je Bůh, Syn je Bůh, Duch svatý je Bůh. Nejsou to však tři bohové: Bůh je jeden a tři jsou osoby. Je to tajemství, které nám zjevil Ježíš Kristus: Svatá Trojice. Dnes se pozastavujeme, abychom slavili toto tajemství, neboť osoby nejsou Božími vlastnosti, nikoli. Jsou to skutečné, odlišné a různé osoba; nejsou – jak říkal jeden filosof  (Plotínos a další novoplatonici, pozn. překl.) „Boží emanací“ (vyzařováním, přetékáním, pozn. překl.). Nikoli! Jsou to osoby. Je tu Otec, ke kterému se modlím v Otče náš, Syn, který mi dal vykoupení, ospravedlnění, Duch svatý, který přetrvává v nás a v církvi. Duch, který mluví k našemu srdci, protože toto tajemství nalézáme obsažené ve výroku sv. Jana, který zahrnuje celé zjevení: „Bůh je láska“ (1 Jan 4.8.16). Bůh je láska, Syn je láska, Duch svatý je láska. A jakožto láska, Bůh, jakkoli je jeden a jediný, není osamělostí, nýbrž společenstvím mezi Otcem, Synem a Duchem svatým.  Láska je totiž v zásadě sebedarováním a ve své původní a nekonečné skutečnosti je Otcem, který se daruje, když plodí Syna, jenž sám sebe dává Otci, a jejich vzájemnou láskou je Duch svatý, pouto jejich jednoty. Není snadné to pochopit, ale pro nás všechny je možné žít toto tajemství; mnoho je možné prožít.

Toto trojiční tajemstvím nám odhalil samotný Ježíš.  Dal nám poznat tvář Boha jako milosrdného Otce, představil sám sebe jako pravého člověka, Božího Syna a Slovo Otce. Spasitel, který dává svůj život za nás, mluvil o Duchu svatém, který vychází z Otce a Syna, Duchu Pravdy, Paraklitovi – o slově Paraklitos jsme mluvili minulou neděli - tedy Utěšiteli a Obhájci. A když se Ježíš po vzkříšení ukázal Apoštolům, vybídl, aby evangelizovali „všechny národy, křtili je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ (Mt 28,19).

Dnešní svátek nás tedy vede ke kontemplaci tohoto úchvatného tajemství lásky a světla, z něhož jsme vzešli a k němuž směřuje naše pozemské putování. Při hlásání evangelia a v jakékoli formě křesťanského poslání nelze opominout tuto jednotu mezi námi, ke která volá Ježíš, po vzoru jednoty Otce, Syna a Ducha svatého. Od této jednoty nelze odhlížet. Krása evangelia si žádá, aby jednota byla prožívána a dosvědčována ve svornosti mezi námi, kteří jsme navzájem tolik různí! A troufám si říci, že tato jednota je pro křesťana zásadní: Není to pouhý postoj nebo ustálené slovní spojení. Nikoli. Je zásadní, protože jednota se rodí z lásky, z Božího milosrdenství, z ospravedlnění, jež nám dává Ježíš Kristus, a z přítomnosti Ducha svatého v našich srdcích.

Svatá Maria, ve své prostotě a pokoře, odráží krásu Trojjediného Boha, neboť plně přijala Ježíše do svého života. Kéž podpírá naši víru, abychom uctívali Boha a sloužili bratřím.