Bůh je ´rodina´ tří Osob

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Dnes na slavnost Nejsvětější Trojice nám Janovo evangelium (16,12-15) podává úryvek dlouhé řeči, kterou Ježíš pronesl na rozloučenou krátce před svým umučením. V této promluvě vysvětluje učedníkům nejhlubší pravdy, které se týkají Jeho osobně. Tak je načrtnutý vztah mezi Ježíšem, Otcem a Duchem. Ježíš ví, že se blíží uskutečnění Otcova plánu, který naplní svojí smrtí a svým zmrtvýchvstáním. A proto chce svoje učedníky ujistit, že je neopouští, neboť Duch svatý bude pokračovat v Jeho poslání. Duch prodlouží Ježíšovo poslání, to znamená, že povede církev dál.

Ježíš zjevuje, v čem toto poslání spočívá. Předně nás Duch uvádí do chápání mnoha věcí, které nám Ježíš má ještě říci (srov. Jan 16,12). Nejedná se o nové či speciální nauky, nýbrž o plné porozumění všeho, co Syn slyšel od Otce a dal poznat učedníkům (v.15). Duch nás vede do nových zásadních situací s pohledem upřeným k Ježíši a zároveň otevřeným k událostem a k budoucnosti. On nám pomáhá, abychom kráčeli dějinami pevně zakořeněni v evangeliu a také v dynamické věrnosti našim tradicím a zvyklostem.

Tajemství Trojice však mluví také o nás, o našem vztahu s Otcem, Synem a Duchem svatým. Prostřednictvím křtu nás totiž Duch svatý zasadil do srdce a života samotného Boha, který je společenstvím lásky. Bůh je „rodina“ tří Osob, které se mají tolik rády, že tvoří jednotu. Tato „božská rodina“ není do sebe uzavřená, nýbrž otevřená, sdílí se ve stvoření a v dějinách, vstoupila do světa lidí a povolává všechny, aby se stali její součástí. Trojiční horizont společenství nás všechny zahrnuje a podněcuje, abychom žili v lásce a bratrském sdílení a byli si jisti, že tam, kde je láska, je Bůh.

Naše bytí stvořené k obrazu a podobě Boha, který je společenstvím, nás nabádá, abychom sami sebe chápali jako bytí-ve-vztazích a žili mezi sebou v solidaritě i vzájemné lásce. Tyto vztahy se pěstují především v našich církevních společenstvích, aby byl stále zřetelnější obraz církve jakožto ikony Trojice. Pěstují se však ve všech ostatních sociálních vztazích, počínaje rodinami přes přátelství až k pracovnímu prostředí. Jsou to konkrétní příležitosti, které jsou nám nabízeny, abychom vytvářeli lidsky stále bohatší vztahy, schopné vzájemné úcty i nezištné lásky.

Slavnost Nejsvětější Trojice nás vybízí, abychom se zapojili do každodenních událostí a byli kvasem společenství, útěchy a milosrdenství. V tomto poslání je nám oporou moc, kterou nás obdařuje Duch svatý a která pečuje o tělo lidstva, jež je raněno nespravedlností, útiskem, nenávistí a chtivostí. Panna Maria ve svojí pokoře přijala Otcovu vůli a počala Syna z Ducha svatého. Ona, která je zrcadlem Trojice, ať nám pomáhá posílit naši víru v Trojiční tajemství a vtělit ji do rozhodnutí a postojů lásky a jednoty.

Papež František před modlitbou Angelus, nám. sv. Petra
Přeložil Milan Glaser 
RaVat 
22.5.2016 

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno