Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus A)
Štěpána sv. - papež František

Dnes je svátek svatého Štěpána, prvomučedníka. Mluví o něm kniha Skutků apoštolů (srov. kap. 6-7) a v dnešní liturgii nám je představován v závěrečných chvílích svého života, kdy je zajat a ukamenován (srov. 6, 12; 7,54-60). V radostném ovzduší vánoc by se připomínka prvního křesťana zabitého pro víru mohla jevit jako nemístná. Nicméně, právě z perspektivy víry je dnešní svátek v souladu s opravdovým smyslem Vánoc. Ve Štěpánově mučednictví je totiž násilí poraženo láskou, smrt životem, a Štěpán v okamžiku nejvyššího  svědectví spatřuje otevřené nebe a odpouští svým mučitelům (srov. 60).

Tento mladý služebník evangelia, plný Ducha svatého, dovedl hlásat Ježíše slovy a především svým životem. Vidíme na něm uskutečnění příslibu, který dal Ježíš svým učedníkům: »Až vás budou pronásledovat pro mé jméno, Duch mého Otce vám dá sílu i slova, abyste vydali svědectví« (srov. Mt 10,19-20). Ve škole svatého Štěpána, který se životem i smrtí připodobnil svému Mistru, hleďme také my k Ježíši, věrnému svědkovi Otce. Učme se, že nebeská sláva věčného života není tvořena bohatstvím a mocí, nýbrž láskou a sebedarováním.

Musíme mít pohled upřený k Ježíši, »od něhož naše víra pochází a který ji vede k dokonalosti« (Žid 12,2), abychom mohli podávat důvody naděje, jíž se nám dostalo (srov. 1 Petr 3,15), v každodenních problémech a zkouškách. Pro nás křesťany už nebe není vzdálené a oddělené od země: v Ježíši sestoupilo nebe na zem. A díky Němu, silou Ducha svatého můžeme přijímat všechno lidské a usměrňovat k nebi. Takto ať je prvním svědectvím náš způsob být lidmi, životní styl, utvářený Ježíšem, tedy mírný, odvážný, pokorný, šlechetný a nenásilný.

Štěpán byl jáhen, jeden z prvních sedmi jáhnů církve (srov. Sk 6,1-6). Učí nás hlásat Krista prokazováním bratrství a evangelní lásky. Jeho svědectví, jež vrcholí mučednictvím, ať je nám zdrojem inspirace při obnově našich křesťanských společenství. Ta jsou povolána ke stále většímu misijnímu úsilí, ke hlásání evangelia a rozhodnosti dosahovat muže a ženy na existenciálních i zeměpisných periferiích, kde je největší žízeň po naději a spáse. Mají být společenstvími, jež nesledují světskou logiku, nekladou do středu sebe či svůj image, nýbrž jedině Boží slávu a dobro lidí, zejména nepatrných a chudých.

Svátek prvomučedníka Štěpána nás volá, abychom si připomenuli všechny včerejší i dnešní mučedníky, kterých je dnes mnoho, cítili se s nimi spojeni a vyprošovali jim milost žít a zemřít s Ježíšovým jménem v srdci i na rtech. Maria, Matka Vykupitele, ať nám pomáhá prožívat tuto vánoční dobu s pohledem upřeným k Ježíši, abychom se denně stále více připodobňovali Jemu.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy / 28. neděle, cyklus A / 11. 10. 2026

(9. 10. 2026) Náš Bůh je přebohatý, pomáhá nám skrze Krista Ježíše ve všem[1], o co žádáme s důvěrou:

Manželství a rodina: Lev XIV. se hlásí k pastoračnímu přístupu papeže Františka

Manželství a rodina: Lev XIV. se hlásí k pastoračnímu přístupu papeže Františka
(8. 10. 2026) Lev XIV. podpořil pastorační přístup svého předchůdce Františka v  oblasti manželství a rodiny.

Modleme se spolu s papežem Lvem "Za péči o duševní zdraví"

Modleme se spolu s papežem Lvem  "Za péči o duševní zdraví"
(8. 10. 2026) V rámci Apoštolátu modlitby, světové sítě modliteb s papežem, zve Lev XIV. v měsíci říjnu 2026 k prosbám za péči o…

Konference o evangelizaci v Olomouci

Konference o evangelizaci v Olomouci
(7. 10. 2026) Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v olomouckém Clarion Congress Hotelu uskuteční již 7. ročník Konference o…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)
(7. 10. 2026) dne 9. 10. 1045 zemřel Vintíř v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně…

Panna Maria Růžencová

Panna Maria Růžencová
(5. 10. 2026) Dne 7. 10. se slaví památka Panny Marie Růžencové.

Svatá Faustina (Faustyna) Kowalská / 5. říjen

Svatá Faustina (Faustyna) Kowalská / 5. říjen
(4. 10. 2026) Faustina Kowalská je zvěstovatelkou Božího milosrdenství. Její poselství dalo vzniknout duchovnímu hnutí úcty k Božímu…