Bůh se nezlobí, když se nepomodlíš… - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Svátek sv. Štěpána / Angelus - papež František (Učme se odpouštět)

Včera jsme slavili Boží hod vánoční a liturgie, aby nám pomohla lépe ho přijmout, prodlužuje trvání svátků až do 1. ledna: na osm dní. Překvapivě si však v tytéž dny připomínáme některé dramatické postavy svatých mučedníků. Dnes například svatý Štěpán, první křesťanský mučedník; pozítří svatá neviňátka, děti, které zabil král Herodes ze strachu, že ho Ježíš připraví o trůn (srov. Mt 2,1-18). Zkrátka, zdá se, že liturgie nás chce opravdu vytrhnout ze světa svíček, obědů a dárků, kterému se v těchto dnech možná poněkud oddáváme. Proč?

Protože Vánoce nejsou pohádkou o narození krále, ale o příchodu Spasitele, který nás vysvobozuje od zla tím, že na sebe bere naše utrpení: sobectví, hřích, smrt. To je naše utrpení: sobectví, které v sobě nosíme, hřích, že jsme všichni hříšníci, a smrt. A mučedníci se nejvíce podobají Ježíši. Slovo mučedník totiž znamená svědek: mučedníci jsou svědkové, to znamená bratři a sestry, kteří nám svým životem ukazují Ježíše, který milosrdenstvím přemohl zlo. I v dnešní době je mučedníků mnoho, více než v prvních dobách. Dnes se modlíme za tyto pronásledované a mučené bratry a sestry, kteří vydávají svědectví o Kristu. Bude dobré, když si položíme otázku: Vydáváme my svědectví o Kristu? A jak se v tom můžeme zlepšit, abychom lépe svědčili o Kristu? Pomoci nám může právě postava svatého Štěpána.

Především nám Skutky apoštolů říkají, že byl jedním ze sedmi jáhnů, které jeruzalémská obec zasvětila službě u stolů, tedy charitě (srov. 6,1-6). To znamená, že jeho první svědectví nebylo vydáno slovy, ale láskou, s níž sloužil těm nejpotřebnějším. Štěpán se však neomezil jen na tuto pomocnou práci. S těmi, které potkával, mluvil o Ježíši: sdílel svou víru ve světle Božího slova a učení apoštolů (srov. Sk 7,1-53.56). To je druhý rozměr jeho svědectví: přijímání Slova a předávání krásy Slova, vyprávění o tom, jak setkání s Ježíšem mění život. A to bylo pro Štěpána tak důležité, že se nenechal zastrašit ani výhrůžkami svých pronásledovatelů, ani když viděl, že se pro něj věci vyvíjejí špatně (srov. v. 54). Dobročinnost a hlásání, to byl Štěpán. Jeho největší svědectví je však jiné: že uměl spojit lásku a zvěstování. Přenechal nám ji v okamžiku smrti, kdy po Ježíšově vzoru odpustil svým vrahům (srov. v. 60; Lk 23,34). Láska, hlásání, odpuštění.

Zde je tedy naše odpověď na naši otázku: své svědectví můžeme zlepšit láskou k bratřím a sestrám, věrností Božímu slovu a odpuštěním. Láska, slovo, odpuštění. Právě odpuštění ukazuje, zda skutečně praktikujeme lásku k druhým a zda žijeme podle Ježíšova slova. "Odpuštění", per-dono, je ve skutečnosti, jak naznačuje samo slovo, největší dar, dar, který dáváme druhým, protože jsme Ježíšovi, který odpustil nám. Odpouštím, protože mi bylo odpuštěno, a na to zapomínáme... Zamysleme se, každý z nás, nad svou vlastní schopností odpouštět: jaká je moje schopnost odpouštět v těchto dnech, kdy se můžeme setkat, kromě mnoha jiných, s některými lidmi, s nimiž jsme nevycházeli dobře, kteří nám ublížili, s nimiž jsme nikdy nenapravili své vztahy. Prosme novorozeného Ježíše o něco nového: o novost srdce schopného odpouštět - všichni potřebujeme odpouštějící srdce. Prosme Hospodina o tuto milost: Bože, ať se naučím odpouštět. Prosme o sílu modlit se za ty, kteří nám způsobili bolest, modlit se za lidi, kteří mi ublížili, a vykročit vstříc otevřenosti a smíření. Kéž nám Hospodin tuto milost udělí i dnes.

A Maria, Královna mučedníků, ať nám pomáhá růst v lásce, v lásce ke Slovu a v odpuštění.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Gn 18,1-10a; Žalm Žl 15,2-3a.3b-4.5bc; Kol 1,24-28
Lk 10,38-42

Spor Marie a Marty se často dotýká lidí, kteří se s pečlivostí starají o ostatní. Jejich snaha nejen že není pochválena, ale stane se dokonce předmětem výtky. Bez jejich péče by však host nebyl pohoštěn. Nejednou se tak starostliví lidé cítí poškozeni. Ježíš ale svá slova směřuje za rámec drobných domácích hádek, kdo měl co udělat. Běžně se totiž stává, že množství starostí o drobnosti, o chod domácnosti, práci… nás natolik zaměstná, že si neuděláme čas na Boha. Nejde o to, že bychom měli zanedbávat úklid, vaření, úkoly v práci či ve škole. Jde o míru, intenzitu starostlivosti, se kterou tyto drobné úkoly vykonáváme. Nikdy nebude všechno hotové! Neznamená naše snaha, že nezbyde čas na Boha, na ty, které máme rádi, ani na radosti, na které jsme se těšili?

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2025) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Prorok svatý Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2025) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2025) z kláštera Compiègne u Paříže. Jejich následovnice jsou i dnes stále na celém světě.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2025) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2025) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.