papež František | Sekce: Kázání

Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Svátek sv. Štěpána / Angelus - papež František (Učme se odpouštět)

Včera jsme slavili Boží hod vánoční a liturgie, aby nám pomohla lépe ho přijmout, prodlužuje trvání svátků až do 1. ledna: na osm dní. Překvapivě si však v tytéž dny připomínáme některé dramatické postavy svatých mučedníků. Dnes například svatý Štěpán, první křesťanský mučedník; pozítří svatá neviňátka, děti, které zabil král Herodes ze strachu, že ho Ježíš připraví o trůn (srov. Mt 2,1-18). Zkrátka, zdá se, že liturgie nás chce opravdu vytrhnout ze světa svíček, obědů a dárků, kterému se v těchto dnech možná poněkud oddáváme. Proč?

Protože Vánoce nejsou pohádkou o narození krále, ale o příchodu Spasitele, který nás vysvobozuje od zla tím, že na sebe bere naše utrpení: sobectví, hřích, smrt. To je naše utrpení: sobectví, které v sobě nosíme, hřích, že jsme všichni hříšníci, a smrt. A mučedníci se nejvíce podobají Ježíši. Slovo mučedník totiž znamená svědek: mučedníci jsou svědkové, to znamená bratři a sestry, kteří nám svým životem ukazují Ježíše, který milosrdenstvím přemohl zlo. I v dnešní době je mučedníků mnoho, více než v prvních dobách. Dnes se modlíme za tyto pronásledované a mučené bratry a sestry, kteří vydávají svědectví o Kristu. Bude dobré, když si položíme otázku: Vydáváme my svědectví o Kristu? A jak se v tom můžeme zlepšit, abychom lépe svědčili o Kristu? Pomoci nám může právě postava svatého Štěpána.

Především nám Skutky apoštolů říkají, že byl jedním ze sedmi jáhnů, které jeruzalémská obec zasvětila službě u stolů, tedy charitě (srov. 6,1-6). To znamená, že jeho první svědectví nebylo vydáno slovy, ale láskou, s níž sloužil těm nejpotřebnějším. Štěpán se však neomezil jen na tuto pomocnou práci. S těmi, které potkával, mluvil o Ježíši: sdílel svou víru ve světle Božího slova a učení apoštolů (srov. Sk 7,1-53.56). To je druhý rozměr jeho svědectví: přijímání Slova a předávání krásy Slova, vyprávění o tom, jak setkání s Ježíšem mění život. A to bylo pro Štěpána tak důležité, že se nenechal zastrašit ani výhrůžkami svých pronásledovatelů, ani když viděl, že se pro něj věci vyvíjejí špatně (srov. v. 54). Dobročinnost a hlásání, to byl Štěpán. Jeho největší svědectví je však jiné: že uměl spojit lásku a zvěstování. Přenechal nám ji v okamžiku smrti, kdy po Ježíšově vzoru odpustil svým vrahům (srov. v. 60; Lk 23,34). Láska, hlásání, odpuštění.

Zde je tedy naše odpověď na naši otázku: své svědectví můžeme zlepšit láskou k bratřím a sestrám, věrností Božímu slovu a odpuštěním. Láska, slovo, odpuštění. Právě odpuštění ukazuje, zda skutečně praktikujeme lásku k druhým a zda žijeme podle Ježíšova slova. "Odpuštění", per-dono, je ve skutečnosti, jak naznačuje samo slovo, největší dar, dar, který dáváme druhým, protože jsme Ježíšovi, který odpustil nám. Odpouštím, protože mi bylo odpuštěno, a na to zapomínáme... Zamysleme se, každý z nás, nad svou vlastní schopností odpouštět: jaká je moje schopnost odpouštět v těchto dnech, kdy se můžeme setkat, kromě mnoha jiných, s některými lidmi, s nimiž jsme nevycházeli dobře, kteří nám ublížili, s nimiž jsme nikdy nenapravili své vztahy. Prosme novorozeného Ježíše o něco nového: o novost srdce schopného odpouštět - všichni potřebujeme odpouštějící srdce. Prosme Hospodina o tuto milost: Bože, ať se naučím odpouštět. Prosme o sílu modlit se za ty, kteří nám způsobili bolest, modlit se za lidi, kteří mi ublížili, a vykročit vstříc otevřenosti a smíření. Kéž nám Hospodin tuto milost udělí i dnes.

A Maria, Královna mučedníků, ať nám pomáhá růst v lásce, v lásce ke Slovu a v odpuštění.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dt 30,10-14; Žalm Žl 69,14+17.30-31.36ab+37; Kol 1,15-20
Lk 10,25-37

Vyprávění evangelia skrývá mnoho detailů. Např. kněz i levita šli z Jeruzaléma, nemohou se tak vymlouvat na zdržení, rituální znečištění apod. Samaritán naopak. Zajímavá je ale otázka: Kdo je můj bližní, jak ho poznám? Odpověď zní: Přemýšlej, kdy se chováš jako bližní ty! Bližní jsou ti, kteří potřebují naši pomoc. A právě tyto lidi máme milovat. Nejde tedy o jakési neurčité vzdálené jedince, ale o ty, kteří jsou v naší blízkosti.

Zdroj: Nedělní liturgie

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2025) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2025) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím
(3. 7. 2025) Nová česká kniha o synodalitě: praktický průvodce pro dnešní církev,

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."