10. Ti, kdo nemohou mít děti

Literatura
ŘEŽÁBEK K., Léčba neplodnosti, Grada , Praha 1999
FENCLOVÁ J., Když dítě nepřichází, Pastorační středisko, Praha 1999



Neplodných manželství přibývá - dnes se u nás uvádí, že tvoří až 10% z manželství v plodném věku. Roste zejména mužská neplodnost (neplést s impotencí!). Je to považováno za civilizační jev. Některé chmurné předpovědi mluví o dlouhodobém a podstatném klesání plodnosti v oblastech s vysokým stupněm civilizace.





10.1. Medicínské hledisko

Nestačí ani jen čekat ani hned radit adopci. Je třeba zjistit příčinu a mít představu o možné (nemožné) terapii. V řadě případů je terapie možná. Někdy jde o příčiny somatické, jindy psychické. Je-li neplodnost neodstranitelná, je pak nutno pomoci k přijetí této situace oběma manželům s vědomím, že každý z nich prožívá tento stav jinak. Neplodnost zpravidla znamená trvalou bolest a to i po eventuální adopci.





10.2. Jak reagovat na to, co medicína dnes nabízí

Umělé mimotělní oplodnění vlastním i cizím dárcem je dnes považováno v medicíně za standardní postup. Pro katolíka je ale oboje nepřijatelné (srov. Katechismus katolické církve odst. 2373 - 2379). Pastorace neznamená ani jen vyložit a obhájit morální zásadu, ani jen doporučit adopci, ale doprovázet na cestě přijetí situace a nalezení dobré náplně života.





10.3. Otázka adopce

Některé páry mají k adopci delší cestu vývoje, jiné jí nemohou dosáhnout, ač chtějí a konečně někteří jsou a budou pro ni nezpůsobilí. Rozhodně ji nelze někomu lehkovážně doporučovat nebo dokonce vnucovat. Je to řešení dobré, ale nese zcela specifické obtíže, kterým navíc okolí nerozumí.