30.12.2001 Svátek Svaté Rodiny cyklus A

Vánoční sváteční okruh spojuje pohledy do Ježíšova dětství a Mariina mateřství s naším vlastním životem. Všechna liturgická slavení mají pomoci k tomu, aby Ježíš vstoupil do našich životů.

VSTUPNÍ ANTIFONA
Pastýři spěchali a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.

VSTUPNÍ MODLITBA
Posiluj nás, Bože, ať v každodenním životě následujeme příklad svaté Rodiny a svůj pozemský domov naplňujeme společenstvím lásky, abychom v nebeském domově dosáhli věčné odměny a radosti. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ
Sirachovcova slova jsou rozvedením čtvrtého přikázání desatera: Cti svého otce i matku. Tato úcta má konkrétní podoby: poslušnost vůči otci, péče o něj v jeho stáří. Takové projevy lásky jsou znakem postoje otevřenosti vůči Božímu milosrdenství, které může proudit na druhého člověka a zároveň obohatit dárce duchovním a hmotným požehnáním: odpuštěním hříchů, vyslyšením modlitby ...

Sir 3,3-7.14-17a (řec. 2-6.12-14)
Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady. Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí. Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.

Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ. Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti (jako náhrada) za tvé hříchy.


ŽALM 128
Odpověď: Blaze každému, kdo kráčí po Božích cestách.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, - kdo kráčí po jeho cestách. - Budeš jísti z výtěžku svých rukou, - bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva - uvnitř tvého domu. - Tvoji synové jako výhonky oliv - kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, - který se bojí Hospodina. - Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, - abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.


2. ČTENÍ
Boží odpuštění a dobrota proměňují srdce člověka a uschopňují jej k odpuštění, snášenlivosti a mírnosti vůči druhému. Tyto postoje nemají prýštit z falešných či sobeckých pohnutek, nýbrž z upřímné lásky. Jedině láska je tím svorníkem, který spojuje různé lidi v jedno tělo (v. 14). Vše se má konat ”ve jménu Pána Ježíše”, a proto také vztahy v rodině mají ztělesnit Kristovy postoje služby a lásky: podřízenost (vzájemná - Ef 5,21!), poslušnost, citlivé jednání.

Kol 3,12-21
Bratři! Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.

Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

Vy ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Vy muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Vy děti, ve všem rodiče poslouchejte, jako se to patří u křesťanů. Vy otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.


Zpěv před evangeliem
Aleluja. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj, nauka Kristova ať je u vás ve své plné síle. Aleluja.

EVANGELIUM
V tomto evangelním vyprávění je důležité si všimnout, jak Josef skutečně vystupuje jako otec rodiny: stále znovu přijímá k sobě dítě i matku a pečuje o ně tváří v tvář novým životním okolnostem (v. 14.21.22). Tento horizontální rozměr však vyplývá z jeho vztahu vůči Bohu: přijímá Boží pokyny skrze anděla (v. 13.19.22) a poslušně podle toho jedná. V tom se podobá své manželce Marii. I on se tedy projevuje jako pravý učedník, který slyší Boží hlas a podle toho jedná.

Mt 2,13-15.19-23
Když mudrci odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknou. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil." Vstal tedy, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: "Z Egypta jsem povolal svého syna."

Když Herodes zemřel, zjevil se v Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země, protože ti, kdo ukládají dítěti o život, už zemřeli." Vstal tedy, vzal dítě i jeho matku a odebral se do izraelské země. Ale když uslyšel, že je v Judsku místo svého otce Heroda králem Archelaus, bál se tam jít a podle pokynu ve snu se odebral na území galilejské. Šel tedy a usadil se v městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: "Bude nazýván Nazaretský".


MODLIDBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Prosíme tě, dobrotivý Otče, ať se v nás tento svátostný pokrm stane zdrojem síly, abychom žili podle příkladu svaté Rodiny a po všech pozemských strastech se navěky radovali v jejím společenství. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ
Nejen Ježíšovo lidství, ale také život jeho nejbližších na zemi - svatého Josefa a Panny Marie - je třeba mít před očima. I ve stručných větách evangelia lze vidět, jak se spojují naše v ohraničené lidské možnosti s velkou a laskavou mocí Boží a vytvářejí tak jedinečná díla, která slouží spáse člověka. Protože jen spása, daná skrze Ježíš Krista, dává životu jeho pozemských rodičů, Josefa i Marie, plný smysl.



TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ

1 Jan 2,18-21
Jan 1,1-18

Komentář:
1 Jan 2,18-21
Zasvěcení od Svatého: to jsme obdrželi při křtu i biřmování. Tím zasvěcením je samotný Duch, který v našem nitru přebývá, mluví. Nestojí za to ztišit se a naslouchat mu?


ÚTERÝ Slavnost Matky Boží, Panny Marie

NM 6,22-27
Gal 4,4-7

Lk 2,16-21

Komentář:
NM 6,22-27
Před Boží tvář mohu “předložit” všechny plány, touhy, těžkosti, které mě čekají v tomto nastávajícím roce:
s důvěrou, že on mi chce žehnat mnohem víc, než očekávám.


STŘEDA

1 Jan 2,22-28
Jan 1,19-28

Komentář:
1 Jan 2,22-28
Tato slova nesmí být záminkou k strnulému “zůstávání” u toho, co jsme slyšeli od počátku, tj. při hodinách katechismu nebo přípravy na svátosti. Máme sice “zůstávat”, ale zároveň jít dál, stále růst v poznání Boha. Co pro to dělám?


ČTVRTEK

1 Jan 2,29-3,6
Jan 1,29-34

Komentář:
1 Jan 2,29-3,6
Jsi Boží syn, dcera! Uvědomuješ si svou důstojnost?


PÁTEK

1 Jan 3,7-10
Jan 1,35-42

Komentář:
1 Jan 3,7-10
Konat spravedlnost, být spravedlivý jako on – to neznamená být poctivý, plnit všechny příkazy. Znamená to něco víc: milovat své bratry i sestry, třeba někdy protivné, nesnesitelné. Vždyť spravedlivý Kristus mě miluje také tehdy, když jsem nesnesitelný.


SOBOTA

1 Jan 3,11-21
Jan 1,43-51

Komentář:
1 Jan 3,11-21
Položit život za své bližní je vrcholem cesty, začátkem je dávat ze svého nadbytku: jsem skutečně na této cestě?