Boháč neprochází (Chiara Lubichová)

Dokud v nás Ježíš nebude žít v celé své plnosti, jsme ale všichni boháči.

Méně bohatý než jiní není ani žebrák, který má jen kousek chleba v mošně a proklíná každého, kdo by se toho kousku dotkl. Jeho srdce je upoutáno na něco, co není Bůh. Nestane-li se opravdu chudým, chudým podle evangelia, nevejde do nebeského království. Cesta, která tam vede, je úzká a projde jí jen "nic".

Bohatstvím nějakého člověka může být věda, když ho nadýmá a nedovoluje mu vejít do Božího království, a nedovoluje ani tomu království vstoupit do jeho nitra, a proto Duch Boží Moudrosti nemá v jeho duši místa.

Bohatstvím jiného člověka je domýšlivost, ješitnost, citové lpění na nějaké osobě. Dokud to vše od sebe neodřízne, není z Boha. Všechno je zapotřebí ze svého srdce odstranit a nechat vstoupit Boha a stvoření podle řádu Božího.

Bohatstvím dalšího jsou přílišné starosti, které neumí vložit do Božího srdce a trápí se jimi. Postrádá radost a pokoj a lásku, které patří k nebeskému království. Proto do něho nevchází.

Bohatstvím dalšího jsou jeho vlastní hříchy. Lituje jich a trápí se pro ně, místo aby je spálil v ohni Božího milosrdenství a díval se vpřed a miloval Boha i bližního náhradou za minulý život, v němž nemiloval.


Text z knihy Cesty světla Chiary Lubichové.


Několik kapitol z této knihy naleznete zde


Knihu vydalo nakladatelství Nové město