Navigace: Tematické texty H Hromnice, svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.)Krátké texty, citáty Bůh působí i v naší temnotě

Bůh působí i v naší temnotě

Bůh působí i v naší temnotě,
kde nemáme nic pod kontrolou…
(rr)

I temná období života mohou být dobrými učiteli.
Bůh totiž může působit i v naší temnotě,
tam, kde my nemáme nic pod kontrolou.

I temnota nás může mnohému naučit,
může nám otevřít oči pro věci,
které bychom jinak nepoznali.

Jako je rok proměňován ročními obdobími,
tak je člověk proměňován obdobími radosti,
krize a nakonec smrtí a vzkříšením.

Zdá se, že není jiná cesta růstu a proměny.
Vyhýbáme-li se úzkostlivě temnotě,
vyhýbáme se napětí, duchovní kreativitě a nakonec i proměnění.

Bůh totiž může působit i v naší temnotě,
tam, kde my nemáme nic pod kontrolou.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.